Pátek 18. září 2020svátek má Kryštof 19 °C jasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Názory

KAMBERSKÝ: Na náústky vyšívat. Svého osudu jsme sami strůjci

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy ilustrační snímek | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Nestává se to často, abychom na tomto místě v dobrém citovali socialistického poslance Romana Onderku. Po pravdě řečeno se to nestalo asi nikdy. Leč jeho větu „Nikoho z nás neubude, když si roušku nasadí“ bychom mohli do žulových desek tesat. Nebo aspoň na náústky vyšívat.

Svým způsobem má pravdu i komunistický předák Vojtěch Filip, když říká, že nová opatření odporují dříve vyhlášenému semaforu, i pirátská hvězda Olga Richterová, která kritizuje vládní komunikaci. Jenže tyto námitky jsou v podstatě irelevantní tváří v tvář faktu, že máme přes tisíc potvrzených případů denně a země jako Belgie nás dávají na černou listinu.

Ano, vláda jednala rychleji, než předpokládal připravený rozvrh semaforu – a bohudíky za to. Rychlost epidemie je enormní. Jsme ve většině ohledů v mnohem horší situaci než na jaře a budeme váhat, zda nasazování roušek není přehnané?

Postřehy paní Richterové sice také nejsou nijak zásadní, ale trefují do středu terče: vláda od samého začátku málo a špatně vysvětluje, proč se rozhodla zrovna tak a ne onak. Co šlo v hektickém únoru omluvit, je zcela neodpustitelné dnes.

Zcela jednoznačným faktem pak je, že si za současnou situaci můžeme jen a jen sami. Jako bychom zapomněli, co vše jsme na jaře prožili. Jako bychom neviděli, v kolika zemích platí stále přísná protiepidemická opatření. Jako by právo nepřetržitě pařit bylo základním lidským právem a nárok na letní dovolenou v Chorvatsku byl zakotven v ústavě. Není náhoda, že v našem širším okolí je Česko druhé v rychlosti šíření nemoci – hned za Chorvatskem.

Svým způsobem to člověku nejde do hlavy. Na jaře volali bdělí spoluobčané policii na maminku, která si sama u řeky s vlastními dětmi spustila roušku na půl žerdi. Městská policie v Dolních Počernicích zabránila českému reprezentantovi v dálkovém běhu Petru Válkovi ve vstupu na území obce, protože „si má s rouškou běhat po Praze“.

Celé hospodářství stálo a ministr zdravotnictví trval na tom, že když se rodina přesune z kuchyně do auta, musí si všichni povinně nasadit roušky. A teď? Párty pro stovky a tisíce lidí, pití z jednoho kbelíku a požadavek na roušky je nepřijatelné omezování svobody.

Člověk by si řekl: máme, co jsme chtěli. Kruté však je, že ti nejlehkovážnější obvykle projdou nemocí bez úhony. Oběťmi jsou staří a nemocní.

Petr Kamberský

Autor

Petr Kamberskýpetr.kambersky@lidovky.czČlánky

V Česku jsou houbařské žně. Podívejte se, kde rostou nejvíc

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Když zaprší a pak se oteplí, přijdou houby, shodují se mykologové. A opravdu přišly. Nejvíc je hřibů smrkových. Velké...

Když ne jeho, tak aspoň jeho dítě! Psycholog Šmolka nejen o zoufalých milenkách

Psycholog a manželský poradce Petr Šmolka | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Ve třiceti už se neprovdáš. Věta, kterou kdysi běžně slýchaly dívky nad třicet let, považované už za staré panny. Dnes...

Nemá smysl sportovce zavírat do karantény, říká fyzioterapeut Kolář

Fyzioterapeut Pavel Kolář | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Fyzioterapeut a léčitel slavných sportovců Pavel Kolář míní, že opatření proti viru jsou nekoncepční a budou mít dopady...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!