Je víc nakažených pedagogů než zdravotníků, uvedl Prymula. Ve školství má koronavirus 4500 lidí |
Z vrchnosti si prostě budeme dělat bžundu za každých okolností, covid necovid. Tedy, ne že by si o takovou kritiku celkovým aranžmá plukovník Prymula neříkal. Ale těžko od vojenského lékaře čekat něco jiného - a situace je příliš vážná na to, abychom se tím nechali zaslepit.
Tak tedy popořadě. Místo prezidenta či premiéra k nám promluvil úřednickou mluvou pouhý ministr.
Místo špitálu, Hradu či domácího obýváku se nám zjevil v aule úřadu s osmi prkennými panáky za sebou.
Místo projevu, jaký si uměl napsat Václav Havel či jaký přečetl na jaře Andrej Babiš, místo velké, pokorné a přesvědčivé promluvy jsme dostali skromnou technořeč.
A přesto šlo v posledku o dobrou věc.
Navzdory příšerným kulisám to byla řeč na místní poměry slušná - a nejdůležitější na ní bylo, co v ní neřekl. A zejména - a kdo ji nepronesl.
Dvorana ministerstva zdravotnictví není tím nejpůsobivějším ateliérem pro jakékoli natáčení. Shromáždění “Vůdce-plukovníka” s osmi řediteli špitálů v pozadí, nota bene s tvářemi skrytými pod rouškami a ve stejném, o to strašidelnějším postoji, působilo napůl děsivě, napůl komicky. Ale ruku na srdce: situace je příliš vážná, aby nám tyto operetní prvky zakryly to podstatné.
Roman Prymula není žádný velký řečník, mluví v odborném a úřednickém ptydepe… Ale i tak je v našem kraji stále nezvyklé slyšet opakovaně sebekritické „za to se omlouvám”, „nutně vznikl dojem, že vláda koná zmatečně a nepřesvědčivě” či „Prymula zase něco utahuje, přikazuje a zakazuje.“
Ministrovi se podle všeho nejspíš nepovedlo vysvětlit dost srozumitelně, proč vláda dělá zrovna toto a ne něco jiného. Ale to základní: „budou přibývat nemocní i mrtví“ či „zkrotit jakoukoliv epidemii nikdy a nikde na světě není možné bez ztrát ekonomických a sociálních či „děti z prvního stupně se vrátí do škol 3, listopadu“ zaznělo snad dosti jasně.
Virus není politický - ale značná část naší populace s ním politicky bojuje. Jedny noviny už v redakčním komentáři napsaly „Babiš má na svědomí stovky mrtvých”, kde se objevily i argumenty typu: „za vše může jen a jen on”. Ne, tady a teď vůbec nechceme řešit míru odpovědnosti premiéra (která je nepochybná), ale chceme ukázat na způsob myšlení, který cokoli převede na politický boj. Zmíněný text přesně vystihuje myšlení té části veřejnosti, která odmítá ochranné kroky z principu jen proto, že s nimi přišel zlořečený Babiš. A potřebujeme-li změnu chování každého z nás, potřebujeme nutně, aby lidé epidemiologům i úřadům věřili - a chovali se podle toho.
V tomto smyslu bylo bylo klíčové, že projev „Asi jsme to v létě zvorali, ale teď to musíme zvládnout“ nepronášel premiér, ale nový ministr. Muž, který vpravdě není Mirek Dušín, ale jehož epidemiologickou kompetenci nikdo nezpochybňuje a který není členem žádné politické partaje. A jemuž lidé, pro něž je současný premiér vtělením všeho zla, jakž takž důvěřují.
Držme si palce. Kromě pokory budeme potřebovat i kus toho štěstí.
