Tabák v té správné podobě – od rituální dýmky při indiánských obřadech po lokální anestetikum – je kratochvílí stejně nebezpečnou jako tisíce jiných. Problém nikotinismu je v jeho masivním rozšíření, které nastalo na začátku 20. století, jehož jsme se dodnes nezbavili a jež zasahuje čím dál mladší ročníky. A právě našim mladým a nezletilcům by mohla restrikce pomoci více než jinde.
Česko je země promořená alkoholem. Ať už berete výzkumy Světové zdravotnické organizace, nebo evropských protidrogových agentur, výsledky jsou identické: naše děti začínají s alkoholem nejdříve a konzumují jej nejvíce z dětí Evropské unie. Nanejvýše se občas v nějaké kategorii propadnou na druhou příčku. A tato promořenost souvisí s nadmíru snadnou dostupností alkoholu, která je dána zvykově i finančně.
Mladí lidé v Čechách a na Moravě tráví v hospodách více času než jejich vrstevníci na západě. Výrazně bohatší mladí Britové chodí do barů spíše jen na jeden drink, více si vzhledem k cenám nemohou dovolit. Takže zatímco londýnská mládež se na warm-up parties doslova zahřívá levným ginem nebo vodkou z Teska, děcka z Prahy sedí v hospodě mnoho hodin. Jít do hospody znamená primárně společenskou událost svého druhu, alkohol je pro mnohé až druhořadý. Hospoda znamená pro mladé socializaci ještě více než pro staré – a kouření je toho neodmyslitelnou součástí.
A jsme u základní hypotézy: mládež i nezletilci kouří tolik mimo jiné proto, že díky levnému pivu tráví v hospodách hodně času. Nejde o žádnou dojmologii, ale tvrdá čísla sebraná třeba webem Business Insider: pivo v Praze je naprosto nejlevnější ze všech srovnávaných světových velkoměst. Pokud mládež nebude moci v hospodách kouřit, tak buď do nich přestane chodit, nebo bude kouřit výrazně míň – přičemž to druhé je vzhledem k levnému alkoholu mnohem pravděpodobnější.
Snad. Možná. Doufejme.
