Pátek 23. října 2020svátek má Teodor, Theodor 9 °C občasný déšť Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Názory

KAMBERSKÝ: Svéráz národní chuti. Příběh šizených potravin není zdaleka jednoznačný

Párky - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Párky - ilustrační foto | foto: Shutterstock

PRAHA Nejsme občané druhé kategorie, volaly na jaře unisono hlavy českého, slovenského, polského i maďarského lidu s poukazem na různé složení potravin v různých zemích. „Nechceme být popelnicí Evropy“, volá dnes celý národ. Věc má však háček: pokud se jako lid popelnicových polí chováme, kapitál nám dá přesně to, co chceme.

Když se něco jmenuje stejně, vypadá to stejně, ale chutná to jinak, člověka to naštve. Potud je populární teze Západ nás šidí pravdivá, ale opravdu jen v jistém smyslu. Rozdílné složení zboží má přitom tři základní příčiny: cenu, za niž jsme ochotní věci kupovat (a řetězce od výrobců odebírat), národní vyhlášky, a do třetice i chuťové preference.

V prvé řadě rozhoduje cena. Když v devadesátých letech přišli na východní trhy velcí hráči, nabízeli stejné zboží: od jogurtů po prací prášky. Ale prodávalo se málo. Aby ne, když taková tyčinka Snickers stála zhruba stejně jako dnes, ale průměrný plat byl devětkrát nižší! Proto začali šetřit na surovinách a účinných látkách. „Český zákazník se orientuje jen podle ceny“ byla mantra, s níž jako s Písmem svatým pracovali více než dvě dekády v retailu všichni. Ještě důležitější je pak souboj velkých řetězců, které tlačí dodavatele k extrémně nízkým cenám. Chléb u nás stojí o polovinu méně než v Rakousku.

Americká Fanta bez ovocné šťávy

Za druhé není jednoznačné, že východ má horší potraviny než západ. Průzkum Potravinářské komory při testu párků zjistil, že „průměr obsahu masa u českých párků dosahoval 82 %, u německých a slovenských shodně 80 % a u rakouských pouhých 69 %“. Mendelova univerzita srovnáváním potravin zjistila, že „53 % bylo kvalitou srovnatelných, 24 % bylo lepších českých a 23 bylo kvalitnějších zahraničních“.

Národní specifika, chuťové a regulační, skvěle ukázal test deníku MF DNES, jenž srovnal limonádu Fanta z mnoha koutů světa. Mimo jiné se ukázalo, že v americké Fantě není ani mililitr ovocné šťávy, kdežto italská či francouzská jí mají 12 procent. Proč? Obsah šťávy je tam určen zákonem, jenž podporuje pěstitele citrusů. Našim porotcům se zdála světlá, protože nebyla uměle dobarvená... A podobných rozdílů byly desítky.

Politickým pokřikem se potraviny nezlepší. Ale bude-li se národ i díky populistickým politikům více zajímat o to, co nakupuje, a zejména bude-li vyžadovat v obchodě kvalitu a pestrost včetně lokální nabídky, bude se nám všem o trochu lépe jíst, pít a v posled možná i žít.

Petr Kamberský

Autor

Petr Kamberskýpetr.kambersky@lidovky.czČlánky

Feťáci lásky stále hledají, ale nikdy nenajdou, říká párový terapeut Vojtko

Psycholog Jan Vojtko | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Lásku si často pleteme se zamilovaností, ale vztah je práce, která nikdy nekončí. „Tolerance není ten správný klíč ke...

Můžete skoro všechno, nemusíte nic. Jak probíhají swingers party v Česku

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Swingers kluby, tedy místa neřesti, kde si páry mezi sebou střídají partnery a užívají si i těch nejdivočejších...

Střeva můžou i za naše štěstí či obezitu, říká molekulární biolog Ryšávka

Molekulární biolog Petr Ryšávka | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Za civilizační choroby (např. alergie), ale i za vážné nemoci může mimo jiné vybíjení bakterií ve střevní mikroflóře....

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!