10. května 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Názory

KAMBERSKÝ: Turisty lze lákat heslem ‚Česko, země zločinců‘

(ilustrační snímek) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy (ilustrační snímek) | foto: MAFRA: JIŘÍ BENÁK

Praha Jestli je nějaké téma v České republice věčně zelené, pak jsou to přeplněné věznice. Od roku 2002, kdy jsme měli zhruba dvanáct tisíc vězňů ve výkonu trestu, počet lidí za mřížemi nepřetržitě stoupal. A to tak mohutně, až dosáhl skoro dvojnásobku.

Přeplněné šatlavy trápily celou justici, která se dlouhodobě přimlouvala u hlavy státu za vyhlášení milosti. Když Václav Klaus nakonec amnestii a abolici vyhlásil, bylo z toho velké mrzení... Ale my se budeme věnovat jen tomu, že na svobodu propustil zhruba sedm tisíc lidí. Věznice si oddechly. Ale v tu chvíli varoval vládu ekonom Libor Dušek na základě sofistikovaného modelu jménem Prismod: „Do tří let budou vězení zase přeplněná.“ Přesně tak se i stalo.

Ačkoli naštěstí nemáme na negativní premianty, jako jsou USA či Rusko, v Evropské unii jsme za Litvou a Lotyšskem hned třetí v počtu vězňů na počet obyvatel. Jak je to možné? Jsme snad národ samých zločinců? Ne, důvod není v genech, ale v systému. V tom, koho, za co a jak trestáme.

Jak říkají sami ředitelé věznic: u nás sedí lidé, kteří by jinde nemuseli. Ještě nedávno byla jízda bez řidičáku trestným činem, stejně jako zavíráme za neplacení alimentů. To ještě v devadesátých letech nebyl trestný čin, ve vězení je přitom půldruhého tisíce lidí. Jistě že jde o velikou lumpárnu, ale copak dětem přijdou z vězení peníze? Z karceru nikdo výživné nepošle, naopak hrozí, že po návratu na tom bude ještě hůř.

Vezměme výše zmíněnou jízdu bez licence: opravdu bylo nutné takového člověka hned zavřít? Nestačilo mu dát pořádný peněžní flastr nebo třeba natvrdo zabavit auto? Stejně tak neplatiči alimentů nechť chodí třeba denně na hodinu nucených prací, výdělek ať se rovnou pošle potomstvu. Ale odsuzovat je do chládku je prostě hloupost.

Jedna věc je neposílat do vězení ty, kdo tam nepatří: za bagatelní věci lze trestat pokutou, propadnutím věci či třeba domácím vězením. To je ta lehčí část. Nejtěžší úkol přichází až po propuštění: nedělat z „kriminálníka“ takřka automaticky „doživotního kriminálníka“. Kdyby soudy nebyly tak přísné na recidivisty, kdybychom se snažili, aby potížisté už nepáchali trestnou činnost, všichni bychom na tom vydělali. Ale jde o velmi náročné změny, i kdyby k nim byla politická vůle. O čemž si dovolujeme pochybovat.

Petr Kamberský

Autor

Petr Kamberskýpetr.kambersky@lidovky.czČlánky

České školství zaostává. Rozdíly mezi školami se prohlubují
České školství zaostává. Rozdíly mezi školami se prohlubují

V Česku máme jednu z nejdelších rodičovských vůbec. Matky dvou dětí stráví doma průměrně 6–8 let, přestože by se mnohdy chtěly vrátit do práce dříve. Jaké jsou u nás rozdíly v rodičovské oproti ostatním evropským zemím?