Kanadský premiér Mark Carney se v únoru zapsal do povědomí světové veřejnosti svou řečí na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Mimo jiné promluvil o důležitosti spolupráce takzvaných středních mocností v obraně proti hegemonům. Nepřímo, ale zato velmi zřetelně, tehdy implikoval i Spojené státy. „Střední mocnosti musí jednat ruku v ruce, poněvadž pokud nebudou u stolu, budou na jídelníčku,“ řekl tehdy kanadský premiér.
Nový zbrojní kontrakt mezi Kanadou a Švédskem se zdá tuto logiku naplňovat. Obě země – 11. a 24. na světě podle nominálního HDP – se kvalifikují jako střední mocnosti, jsou členy NATO a zároveň je sbližuje „sousedství“ za polárním kruhem.
F-35 pro českou armádu se začnou vyrábět v roce 2027. Spolupracuje 11 českých firem |
Švédsko má rozvinutý zbrojní průmysl, který nabízí známé stíhačky Gripen, bojová vozidla CV90 či protitankové střely NLAW. Kanada má zase rozsáhlá území v Arktidě, jež se v poslední dekádě proměnila z okrajového území na jedno z centrálních geopolitických kolbišť na světě. Ottawa proto musí výrazně posílit své loďstvo a letectvo, navíc dlouhodobě usiluje o větší nezávislost na Spojených státech. Spolupráce se Švédskem se proto přímo nabízí.
Co vydrží vzájemné vztahy?
Do tohoto trendu zapadá nový kanadský nákup šesti průzkumných letadel GlobalEye, která stejně jako stíhačky Gripen vyrábí švédská zbrojovka Saab. GlobalEye patří do kategorie letadel command and control, tedy jakýchsi létajících radarů, které poskytují „oči“ bojovým letounům a dronům. Právě v této sféře byly dosud země NATO velmi závislé na USA, což by teď v Kanadě a některých evropských metropolích rádi změnili. Byť není jasné, kolik bude kontrakt stát, cena jednoho letounu GlobalEye dosahuje až 14 miliard korun. To je pro srovnání hodnota zhruba čtyř stíhaček Gripen.
Celý kontrakt je politicky citlivý, poněvadž Kanada už dříve avizovala přezkoumání své plánované akvizice 88 letounů F-35 od amerického výrobce Lockheed Martin. Při zhoršování vzájemných americko-kanadských vztahů, způsobeném mimo jiné nešťastnými výhrůžkami anexí z Bílého domu, se Ottawa snaží vyvázat z přílišné závislosti na Washingtonu. Premiér Carney přitom již dříve naznačil, že se zajímá o švédské stíhačky Gripen.
Stíhačky nové vládě navzdory. Zrušení nákupu F-35 by stálo 30 miliard, řekl Babiš |
V tomto smyslu lze zakoupení létajících radarů GlobalEye vnímat jako zatěžkávací zkoušku americko-kanadských vztahů. Nejen, že akvizice letadel vnímá americký prezident Donald Trump jako vrcholně osobní záležitost, průzkumná letadla, která jsou s Gripeny logicky lépe kompatibilní než s F-35, jednou ranou zpochybní i již dříve uzavřený kontrakt na stíhačky. Je evidentní, že ve vztahu Ottawa – Washington se ještě máme na co těšit, a zdaleka nepůjde jen o hokejové zápasy.
