Podivná ryba má prsty jako vetřelec, hledá s nimi kořist na mořském dně. Co by na to řekl Kapitán Iglo?

  10:00
Když mi bylo tak deset let, položil mi bratranec Zdenda zásadní otázku: „Víš, proč ryby nemají prsty?“ Hned ji taky zodpověděl: „Protože jim je sebral Kapitán Iglo.“ Pro mladší čtenáře bude tenhle vtip možná obtížně pochopitelný.

Prionotus carolinus. | foto: Profimedia.cz

Kdysi dávno dávali v televizi reklamy na rybí prsty Kapitána Igla. Hrál v nich sympatický šedovlasý a šedovousý chlapík v námořnické čepici a roláku. Provozoval velkou starobyle působící plachetnici. Její posádku tvořily kromě něj samé děti. Těm pak Kapitán Iglo servíroval dozlatova osmažené plátky filé.

V rámci rešerše k sloupku, který právě čtete, jsem se o Kapitánovi Iglovi dozvěděl hromadu věcí. Tak třeba: Iglo nejspíš není jeho pravé jméno. Ve skutečnosti se jmenuje Kapitán Birdseye.

Nekrolog v Timesech

Společnost vyrábějící kapitánské filé se totiž jmenuje Birds Eye, psáno s mezerou. V roce 1922 ji založil Američan Clarence Birdseye, psáno bez mezery. Maskot firmy si říká Iglo jen v některých evropských zemích. Má i další aliasy. Třeba v Itálii se jmenuje Findus.

Kapitána Igla, Birdseye nebo Finduse zatím představovalo osm herců. Občas se v novinách objeví zpráva, že zemřel. Vždycky je však míněn jen konkrétní herec. Samotný kapitán je nesmrtelný.

Houba zabíjí netopýry. Způsobila škody za 27 miliard dolarů, epidemie souvisí i s nárůstem dětské úmrtnosti

Výjimku tvořila politováníhodná epizoda z roku 1971. Kapitána se tehdy pokusila navždy sprovodit ze světa jeho mateřská firma. Zaplatila si jeho nekrolog v prestižním britském deníku The Times. Psalo se v něm:

„Kapitán Birdseye, 7. června 1971 mu po dlouhém působení život prostě proklouzl mezi prsty.“

O pouhé tři roky později ale společnost maskota zase vzkřísila. V roce 1993 vyšel v jednom průzkumu jako druhý nejznámější kapitán na světě hned po Jamesi Cookovi. Zpátky ale k rybím prstům.

Záhadné přívěsky

Jestli je ryby mají nebo nemají, je věc definice. Pro zoology jsme my, lidé, nebo obecně čtyřnožci, ryby, jejichž předkové kdysi vylezli na souš. Z tohoto pohledu tedy ryby s prsty prokazatelně existují. Většina čtenářů ale nejspíš dává přednost klasičtějšímu přístupu. Ryby podle nich nemají prsty, poněvadž mají ploutve.

Do tohohle pojetí ovšem nezapadá potvora jménem štítník karolinský. Žije v západním Atlantiku. Měří něco okolo čtyřiceti centimetrů.

Nepatří k dnes již nemnohým vodním příbuzným nás, čtyřnožců. Přesto má něco jako nohy, nebo, chcete-li, prsty. Disponuje šesti přívěsky, po třech na každé straně trupu.

Sinice podstoupily kbelíkovou výzvu. Poznají, že se blíží zima, žijí ale jen šest hodin. K čemu jim znalost je?

Dají se najít zhruba v místech, kde mají slušní příbuzní štítníků prsní ploutve. Na pohled připomínají končetiny facehuggera, vývojového stadia vetřelce. Štítník používá své přívěsky k chůzi po dně. Hodí se ale i k dalším činnostem.

Nicholas W. Bellono z Harvardovy univerzity teď se svým týmem zjistil, že štítníci mají na svých přívěscích chuťové pohárky. Používají je při hledání kořisti v písku nebo bahně.

Badatelé zatím našli pohárky jen u dvou navzájem blízce příbuzných druhů z celkem asi třiadvaceti štítníků. Zdá se tedy, že si napřed vyvinuli svoje bizarní přívěsky. Pak si je někteří z nich dodatečně vybavili ještě bizarnějšími smyslovými orgány. Troufám si tvrdit, že by to překvapilo i Kapitána Igla.

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.