Člověk potkává přes tu chvíli případy přímo velkolepé: lidi červené, rudé, purpurové, fialové a měděné, skvrnité, puchýřovité, šupinaté, plástevnaté, rozprýskané, mokvající, oloupané, pokryté záděrami, zaživa se rozpadávající, rozežrané sluneční leprou, lišejníkovité a podebrané, zanícené, kvasící, zapálené, opařené, zpruzené, popálené, zuhelnatělé a zpopelněné, tlustě namazané chladivou mastí bílou nebo žlutou, jelením sádlem, vazelínou, krémem nebo kovolem, zprahlé, obolené, vlekoucí se, celé v ohni, neschopné chodit, stát, sedět či ležet, svlečené z kůže, sedřené, zoufalé, vysílené, rozviklané, malomocné, uslzené, horečnaté, hnusné a jedním slovem zdravě osmahlé od božího sluníčka. Nikdy jich tolik nebývalo; nejspíš má letos slunce nějakou náramnou účinnost, nebo…
Nebo jsou lidé blázni.
Lidové noviny 14. 7. 1923
Fejetony Karla Čapka vybírá Městská knihovna v Praze, která zpřístupnila kompletní Čapkovo dílo v elektronické podobě na www.mlp.cz/karelcapek.
