Ale jsou tu a bimbají svými nícími kalichy v dešti únorovém; která síla je rovna té nezadržitelné síle, jež nutí sněženky kvést, sotva rozmrzne půda? Jako by někdo stiskl spoušť, dere se něžný projektil bílého kvítku ze země, probíjí si cestu půdou a loňským lupením a exploduje v otevřený květ: tak, tady jsem. To tedy abychom už také protáhli své údy a chystali se na jaro; neboť už je tu znamení, abychom začali čekat.
Lidové noviny 22. 2. 1936
Fejetony Karla Čapka vybírá Městská knihovna v Praze, která zpřístupnila kompletní Čapkovo dílo v elektronické podobě na www.mlp.cz/karelcapek.
