To je zvláštní, jak se tohle "chodění po dárkách”, to vybírání, doptávání, hledání a kupování vráží do nohou. Vánoční dárky se neplatí jen odpočítanými penězi, nýbrž i kroky nepočítanými; neuhodíš se bastantsky přes kapsu, nýbrž rozpačitě přešlapuješ po chodníku, tlačíš se u výkladních skříní, obíháš tucet nebo mandel krámů, než si vybereš, ohmatáváš a obracíš každý kousek, hledáš to nejonačejší, a nikdy nenajdeš to, co bys chtěl; a když se pak vracíš s hubeným balíčkem, leží na tobě tíha, jako bys právě došel z Berouna do Prahy: tíha těch všech věcí, které jsi viděl, nekoupil a nedaroval, takové jakési zklamání, neuspokojení nebo stesk, že toho nepřinášíš víc. I klesáš uštvaně na židli a svádíš to na nohy. "Zatrápené vánoce,” říkáš, "to mě bolí nohy!” Jak povídám: nic, ani bodákový útok tak neschvátí lidské nohy jako kupování dárků.
Lidové noviny 18. 12. 1927
Fejetony Karla Čapka vybírá Městská knihovna v Praze, která zpřístupnila kompletní Čapkovo dílo v elektronické podobě na www.mlp.cz/karelcapek.
