7. července 2019 12:47 Lidovky.cz > Zprávy > Názory

POLEMIKA: Seriózní je fake news nepublikovat. I nenadužívat...

Studentská stávka za klima v Ostravě, 3. května 2019. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Studentská stávka za klima v Ostravě, 3. května 2019. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

PRAHA Termín “fake news” nabyl zvláštní toxicity. Nejen z podstaty faktu, že spousta toho, s čím se člověk v informačním prostoru setká, je skutečně falešná, záměrně a účelově zavádějící zpráva. Jeho toxicita spočívá i v tom, že kdokoliv chce určitou informaci, téma či zdroj diskreditovat, začne mluvit o fake news.

Prokazatelní producenti fake news a deklasovaní politici, kteří jich zneužívají, se tak svým konzumentům snaží vsugerovat, že ”faker news jsou ti druzí”. Donald Trump permanentně označuje tak renomované informační zdroje, jako jsou deníky NY Times, Washington Post nebo televize CNN za fake news čistě proto, že ho kritizují. Nerozumím příliš Lidovým novinám, proč mají potřebu vstupovat do takových vod…

Komentátor Martin Zvěřina se vyjádřil ke spornému případu údajné důtky pro žačku, která se angažuje ve hnutí za ochranu klimatu a spoluorganizuje páteční demonstrace mladých lidí v ČR, kteří se připojili ke globálnímu hnutí reprezentovanému ponejvíce mladou Švédkou Gretou Thunbergovou (Lidovky.cz, 4. 7. 2019). Všímá si toho, že na základě informací od samotné žačky se na serveru Aktuálně.cz objevilo obvinění, že dostala třídní důtku za svou účast na jedné z demonstrací.

Celý případ následně dostal nový rozměr, když se hospodářka školy ohradila proti tomu, že by k udělení důtky došlo z důvodů, které žačka popisuje. Server Aktuálně.cz vydal další text, v němž tuto skutečnost uvádí. Podle Zvěřiny však není dostatečně jasné, jaká je vlastně skutečnost, za což - jak implikuje - nese odpovědnost samotný zdroj a nepřímo i EDUin, který spoluorganizoval diskusi s žačkou. Navíc je podle něj informace podaná manipulativně a nahrává aktivismu. V celkovém kontextu je to podle Zvěřiny neseriózní a způsobuje to ztrátu důvěry médií. Nepřímo, avšak zřetelně klade Zvěřina takový přístup do analogie s vytvářením fake news.

Nejprve bych se rád vyjádřil k meritu mediálního sporu. Škola se skutečně ohradila proti tvrzení, že žačce byla udělena třídní důtka za účast na demonstraci. Vyjádřila se však prostřednictvím hospodářky, nikoliv ředitele, který je na rozdíl od ekonomické pracovnice kompetentní podávat v té věci oficiální zprávy. Jakkoliv žačka není schopná doložit své tvrzení, oficiálně tak neučinila ani škola. Z diskuse s novinářkou, které se podařilo dovolat řediteli, vím pouze to, že se nechce k případu vyjadřovat, protože údajně nemůže poskytovat k dané věci informace kvůli ochraně osobních dat nezletilé osoby. Faktický stav věci tedy je stále takový, že nikdo nezasvěcený, včetně novinářů, doposud neví, jak to s důtkou bylo. Dovozovat cokoliv dalšího je tedy nepodložené tvrzení, což je ovšem jeden z problémů, které Zvěřinovi vadí na přístupu Aktuálně.cz.

Podpora sebevědomého občanství

Odhlédněme nyní od “důtky” k něčemu, co vytváří kontext problému i důvod, proč EDUin spoluorganizoval debatu na dané téma. Aktivita mladých lidí v podobě pátečních demonstrací se samozřejmě stala také věcí veřejného vzdělávání, jelikož pátek je všední den a to se přece chodí do školy. V české společnosti i mezi českými učiteli se k tomuto fenoménu vytvářejí kontroverzní postoje. Na jedné straně představa, že děti přece mají sedět během výuky ve škole a ne protestovat v ulicích. Na druhé straně sympatie vůči projevům občanské angažovanosti, opřená o fakt, že jedním z cílů veřejného vzdělávání je právě podpora sebevědomého občanství. Diskuse měla pomoci tuto kontroverzi osvětlit.

Právě toto, nikoli spor o důtku, považujeme za téma, které je hodné obsáhlé veřejné diskuse. Je ale smutně příznačné, že mediální přestřelka se vede nad marginálií “důtky”, nikoliv nad tím, jestli české školy skutečně naplňují stanovené cíle vzdělávání a do jaké míry současné globální hnutí na ochranu klimatu i samotné téma do takových cílů zapadají. Domnívám se, že seriózní žurnalistický přístup zahrnuje nejen ověřování informací, ale právě i dovednost definovat téma. V tomto ohledu bych vysoce ocenil, kdyby třeba i Lidové noviny k takto seriózní diskusi přispěly. Nejsem si ovšem jist, jak tomu má pomoci například velmi náklonný rozhovor s europoslancem Vondrou, jenž se v něm dopouští ideologických kategorizací právě na téma klima, aniž by byl jakkoliv konfrontován.

Orientace média

Inu, každé médium i každý novinář projevuje určitou orientaci, to je velmi přirozené. V anglosaském světě i jinde je běžné, že média svou orientaci přiznávají. Kromě toho i v seriózních médiích dochází ke snaze prosazovat určité zájmy v pozadí, například zájmy vlastníků. Noam Chomsky a Edward S. Herman toto přesvědčivě ukazují v knize Manufacturing consent (výroba souhlasu), kterou by měl znát každý, kdo se chce vyjadřovat k tendenčnosti médií a k jejich naturelu. Ani fake news nejsou ničím novým, legendární případovou studií je např. novinářské pojetí Španělsko-americké války v roce 1898. Orientace ale neznamená nutně to, že se médium dopouští fake news. I do tohoto tématu by bylo vhodné vnést trochu více světla. Jinak by se mohlo zdát, že skutečně neexistují rozdíly a termín “fake news” by měl být automaticky uváděn v podtitulu jakéhokoliv média…

Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?
Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?

Jsem mámou jedné úžasné holčičky, která si žije ve svém batolecím světě a nic ji netrápí. To však bohužel nemohu úplně říct o sobě, tak jsem se rozhodla se ze svých obav a pochyb aspoň vypsat.