Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Podivuhodné odvolání děkana. Na Katolické fakultě předčasně nacvičovali velikonoční hru

Úhel pohledu   12:30
Ten starý příběh se stále opakuje a projdeme jím mnohokrát za život v různých rolích, často si dokonce můžeme vybrat, zda vytáhneme meč, nebo umlčíme svědomí. Jen někteří dostanou hlavní part, většinou jako odměnu za práci, kterou by nikdo jiný neuměl či nechtěl. Ti potom stanou před veleradou a přijmou trest. Kolikrát v životě už jsem tuhle taškařici zažila či pozorovala, a nejen o Velikonocích.
Akademický senát pražské Katolické teologické fakulty 29. ledna objektivem...

Akademický senát pražské Katolické teologické fakulty 29. ledna objektivem Veroniky Valíkové. | foto: Veronika Valíková

Paradoxně je oblíbená právě v křesťanských institucích, které s ní dennodenně pracují. Ale razance, s jakou se do její další reprízy pustil Akademický senát pražské Katolické teologické fakulty 29. ledna, překvapila i zkušeného divadelníka, jako jsem já.

Jako před 36 lety

Narvaná místnost sršela elektrickými výboji, skrze ně pronikaly temné tóny Kaifášova basu z muzikálu Jesus Christ Superstar. Když arcibiskup pražský Jan Graubner požádal přítomné o modlitbu, čekala jsem, že napětí povolí, ale ono zbytnělo. Škoda, že si arcibiskup a velký kancléř fakulty už po hodině umyl ruce a opustil místnost, přišel o sóla farizeů i hřeby senátorů.

Podnět k odvolání děkana, docenta a katolického kněze Jaroslava Brože, kterého Senát před jedenácti měsíci zvolil poměrem 7:5, podali dva studenti, Alena Černá a Lukáš Stejskal. Konflikt oborů Dějiny evropské kultury a Dějiny umění versus Teologie, Filosofie a etika dospěl přes urputný boj profesora Petráčka o jedno z mnoha jeho zaměstnání, studentské stávky, stížnosti a petice rektorce podepsané zvučnými jmény zvenčí včetně Tomáše Halíka, facebookovou i mediální smršť do fáze: chceme vidět krev.

Akademický senát přijal návrh na odvolání děkana pražské teologické fakulty

A protože jedna studentka ze Senátu odstoupila kvůli údajnému střetu zájmů a jiná senátorka dočasně opustila fakultu, nahradili je kandidáti pod čarou. Jedním z nich je zmíněný Lukáš Stejskal, druhým předsedkyně fakultních odborů Michaela Falátková, jejíž úderný facebookový profil svolával studenty do stávek a pohotovostí celý loňský podzim, za vydatné pomoci literární vědkyně Kláry Kudlové, která se stále nemohla rozhodnout, zda chce či nechce podepsat s fakultou novou smlouvu.

Jaroslav Brož.

Předseda Senátu, profesor Vít Vlnas, mě ohromil. Odkázal do patřičných mezí studenty i učitele, kteří přišli podpořit děkana, během jeho řeči mrkal na mladé senátorky a častoval je sladkými úsměvy, s empatií zamítl žádost o minutu ticha za děkanovu maminku, která zemřela minulý týden, i žádost docenta Svobody i pátera Frývaldského o přeložení hlasování z důvodů piety, a v závěru schůze pronesl řeč, která nenechala nikoho na pochybách, jak bude v příštích pěti minutách hlasovat. Vrátila jsem se v paměti o šestatřicet let nazpět na jinou fakultu a definitivně pochopila, že lidé se nemění.

Starý příběh se známým koncem

Fraška postupovala k předem známému konci. Nejzajímavější byla část, v níž děkan Brož kladl otázky týkající se důvodů svého odvolání, a studentští senátoři na mnohé z nich neměli relevantní odpověď. Diskutující hosté se vesměs zastávali děkana. Docent David Svoboda konstatoval, že důležitý je celek fakulty, nikoli jeho dílčí části, jádrem by měla být výuka katolické teologie a odvolání děkana na základě slabých důvodů nepovažuje za správné.

Několik studentů pohovořilo o sporu dvou stran, negativních emocích mezi senátory i hrozbě slučování teologických fakult, o niž se hovoří na velkém Akademickém senátu UK a kterou vzbouření senátoři nazývají hysterií. Senátoři mlčeli a čekali na hlasování.

Návrh na odvolání děkana Brože Akademický senát přijal počtem osmi hlasů z dvanácti, poměrem 8:2:1. Jeden senátor je v zahraničí, jeden se zdržel, jeden hlasoval opačně než před jedenácti měsíci a doplnil potřebný počet dvoutřetinové většiny. Ten starý příběh se tedy opět zaplnil téměř všemi známými postavami včetně té, která od Kaifášovy velerady dostala vyplaceno třicet stříbrných. Závěrečné slovo bude mít rektorka univerzity.

Příběhy nelžou. A tenhle je na Katolické teologické fakultě celkem oblíbený, dokonce ve čtyřech variantách. Budu se modlit za děkana Brože, který jako znalec Nového zákona dobře rozumí jeho peripetiím, proto ho ten drobný karambol posílí. A občas vzpomenu i na veleradu plnou mladých senátorek a senátorů, kteří se evidentně stále mají co učit.

Autorka je češtinářka a spisovatelka.

Autor: