Nucená správa fakulty rektorem UK pokračuje, Brož s ním bude spolupracovat. Volby děkana jsou zřejmě odloženy.
Představte si velkou houpačku ve tvaru lodě, kterou děti tolik milují. Na příď posaďte osm progresivních akademiků a mladých akademiček z učitelské kurie Akademického senátu KTF, kteří převážně pocházejí z finančně náročných a učitelsky početných oborů Dějiny křesťanské kultury a Dějiny umění, šéfy kateder zmíněných oborů včetně měsíční děkanky Michaely Falátkové, další akademiky a administrativní pracovníky a pár studentů. Na záď vpusťte množství znepokojených studentů z oborů Teologie i Filosofie a aplikovaná etika, denních i dálkových, konzervativněji laděných akademiků včetně docentů, profesorů a bývalých proděkanů a jednoho dvakrát odvolaného děkana.
Pískáte zápas Sparta – Slavie! Rektorka obhajovala spor s arcibiskupem před Akademickým senátem |
Potom loďku pořádně rozhoupejte a pozorujte, jak létá každá část rozdělené posádky. Nahoru, dolů, nahoru, dolů. To není adorace poetismu, ale obraz událostí na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy za poslední rok, respektive dva roky, pokud započneme volbou děkana Jaroslava Brože v květnu 2024.
Po žebříku k nemocnému děkanovi?
Už v lednu 2025 byl především kvůli děkanově snaze řešit finanční situaci fakulty odhlasován obměněným Akademickým senátem KTF návrh na jeho odvolání, které rektorka Milena Králíčková vykonala a docent Brož na její výkon podal žalobu. V květnu byl zvolen nový senát, který se připravoval na volby nového děkana, ačkoli arcibiskup Jan Graubner, velký kancléř fakulty, vyzýval ke zdrženlivosti a vyčkání soudního rozsudku.
V červnu Městský soud v Praze předběžným opatřením vrátil děkana Brože do funkce, ale nový senát rychle odhlasoval další návrh na odvolání, které Brožovi donesla v druhé půli července rektorka UK Králíčková až do jeho bytu ve vyšehradském areálu. K doručení povolala záchranáře a musela pak vyvracet podezření, že k nemocnému děkanovi lezla po žebříku. Zastupováním děkana byl pověřen proděkan, docent Aleš Prázný, ale senát odhlasoval i jeho odvolání, což proděkan právně rozporuje s ohledem na senátní pravomoci.
Patnáctého srpna 2025, v den katolického svátku Nanebevzetí Panny Marie, učinila rektorka Králíčková děkankou Katolické teologické fakulty šestatřicetiletou doktorku Michaelu Falátkovou, šéfku fakultních odborů, proslulou zveřejňováním pracovních záležitostí na sociálních sítích. Srpnová děkanka rozšířila sféru svého zájmu o fakultní elektronickou komunikaci, čile spolupracovala s médii, rušila dojednané smlouvy s vyučujícími a prodlužovala nové včetně své, která měla na podzim končit, ale navzdory rektorčině ochraně vydržela ve funkci jen měsíc. V září zasáhlo ministerstvo školství, odvolalo Falátkovou a vrátilo do funkce proděkana Prázného, který se pokoušel připravit fakultu na zimní semestr.
Dosluhující rektorka vs. arcibiskup Graubner: zásadní spor o směřování Katolické teologické fakulty |
V říjnu, těsně před parlamentními volbami, však MŠMT v čele s Mikulášem Bekem uvalilo na Katolickou teologickou fakultu nucenou správu a funkci děkana převzala a do konce svého mandátu aktivisticky vykonávala rektorka Králíčková. Ze srpnové děkanky Falátkové udělala šéfku katedry Dějin evropské kultury, doplnila vědeckou radu KTF o akademiky z jiných univerzit, z nichž mnozí se aktivně formou petic a mediálních výstupů vymezovali proti minulému vedení, a podpořila změnu garantů teologických oborů, což vyvolalo ostrý protest velkého kancléře fakulty, arcibiskupa Jana Graubnera.
V prosinci Městský soud v Praze zamítl žalobu docenta Brože, ten podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Loďka se na několik měsíců zastavila v téměř vertikální poloze.
Atmosféru zaseknuté houpačky vyzařovala i učebna KTF, kde se v úterý 24. února konala debata dvou kandidátů na nového děkana. Osm senátorů z řad učitelů se kupilo v horní části loďky, aby vyslechlo svého kandidáta, církevního právníka docenta Jiřího Dvořáčka, který učí na Univerzitě Palackého v Olomouci a na Teologické fakultě Katolické univerzity Eichstätt-Ingolstadt. V dolní části houpačky se houfovali studenti a akademici, včetně studentských senátorů, s transparenty CHCEME KTF UZNÁVANOU VATIKÁNEM, BROŽ HÁJIL ZÁKON, SENÁT HO ŠIKANOVAL či KTF BEZ CÍRKVE JE JAKO LOĎ BEZ VODY, podporující opětovně kandidujícího docenta Brože.
Volba nového děkana jako priorita Akademického senátu
Nutno podotknout, že od posledního zhoupnutí několik měsíců zaseknuté loďky se událo několik důležitých věcí. Mikuláše Beka ze STAN nahradil v prosinci v čele ministerstva školství Robert Plaga z ANO. Rektorem Univerzity Karlovy byl v říjnu zvolen profesor Jiří Zima, který v únoru převzal úřad od Mileny Králíčkové. A Vatikán jmenoval nového arcibiskupa pražského, litoměřického biskupa Stanislava Přibyla, který o Velikonocích vystřídá i v roli velkého kancléře KTF Jana Graubnera.
Nový ministr prioritně řeší zpackanou revizi rámcových vzdělávacích programů, nový rektor se seznamuje s agendou UK. Akademický senát KTF vyhlásil na 3. března 2026 volby nového děkana s vědomím, že osm učitelských hlasů musí převážit nad hlasy studentů. Ti sice ve volbách získali desetkrát více hlasů než učitelé, ale jsou v menšině. Své aktuální, velmi rozbouřené pocity shrnuli v souvislosti s debatou studentští senátoři, Pavel Jireš a Fredrik Albl, ve veřejném prohlášení. Zde je jeho část:
K tomuto veřejnému vyjádření přistupujeme po dlouhé době mlčení a pokusů o vnitřní dialog. Studenti jsou dlouhodobě přehlíženi, ignorováni a systematicky vytlačováni z reálné diskuse o budoucnosti fakulty. Naše podněty a obavy nejsou v rámci Akademického senátu KTF UK brány vážně a studenti se opakovaně setkávají s marginalizací a tlakem.
Vymezujeme se vůči konání Akademického senátu KTF UK, který dlouhodobě jedná způsobem odporujícím principům transparentního a zákonného fungování veřejné vysoké školy. Protiprávnost některých kroků senátu i dalších aktérů byla v minulosti opakovaně konstatována soudy a rovněž Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Přesto nedošlo k nápravě a problematické postupy pokračují…
V souvislosti s probíhající volbou děkana považujeme za zásadní jasně deklarovat nesouhlas s pokračováním volebního procesu do doby, než bude pravomocně dořešena žaloba doc. Jaroslava Brože.
Má pražský arcibiskup stejný smysl pro humor jako rektorka Univerzity Karlovy? |
Debata děkanských kandidátů proběhla standardně. Oba představili svou vizi řízení školy, docent Brož byl odměněn dlouhým potleskem. Rozruch přinesly až otázky z publika. Postoje Brože, kněze, který na fakultě působí od roku 1990, jsou všem známé, proto byla většina otázek adresována docentu Dvořáčkovi, který se opírá o zkušenosti z německých univerzit. Tady je výběr jeho odpovědí:
Bude brán vážně hlas studentů, kteří upozorňují na nezákonné jednání senátu? Ano. Jak naložit se statutem fakulty, v němž má velký kancléř svá práva a některé výklady jsou nejednoznačné? Statut změnit podle vzorů z cizích zemí. Bude kandidát dávat přednost pouze jedné teologii? Dvořáček preferuje dialog mezi teologickými proudy a zdravou konfrontaci. Proč kandidát zmínil preferenci dvou oborů, Dějin evropské kultury, Dějin umění, a opomněl ty další?
Nikde jinde se tyto obory takto nevyučují. Jak bude řešit problémy a konflikty? Jak chce dosáhnout konsenzu, když katolická teologie pracuje se zjevenou pravdou? Nic není tak jednoduché; směřování je dáno z Říma. Teologické pravdy jsou dané, ale je třeba vyslechnout všechny názory. Jaký bude kandidátův postoj, pokud velký kancléř odejme učiteli kanonickou misi? Nechá učitele dál učit na KTF? Docent Dvořáček to bude řešit ke spokojenosti všech stran.
Poslední otázka se dotkla problému, o němž se dlouho diskutuje. Pokud by biskupové chtěli kvůli nesouhlasu s výukou vyjmout Arcibiskupský kněžský seminář z lůna fakulty i Univerzity Karlovy, jak se k tomu kandidáti postaví?
Docent Brož odpověděl, že by seminář v Praze měl zůstat, jeho sepětí s fakultou je stejně důležité jako propojení lékařské fakulty s nemocnicí. Docent Dvořáček uvedl, že kandidátů kněžství bude ubývat, není důvod seminaristy upřednostňovat a spojení semináře s KTF by ponechal na rozhodnutí biskupů.
Nechtěně tím potvrdil obavy, jež se šíří v kuloárech: že části akademiků, kteří si ho vybrali, nejde o zachování pevné vazby fakulty na katolickou církev, nevadilo by jim užší propojení s dalšími dvěma pražskými teologickými fakultami.
Jak akční rektorka přepadla děkana Katolické teologické fakulty |
Po debatě kandidátů následovala debata senátorů s prorektorem Univerzity Karlovy, profesorem Janem Kuklíkem, který je upozornil, že volba nového děkana má svá úskalí: vyjádření Nejvyššího správního soudu ohledně kasační stížnosti, které může přijít každým dnem, pochybení ze strany Akademického senátu ohledně druhého odvolání děkana Brože a otázky kybernetické bezpečnosti a možného úniku dat v době děkanky Falátkové, které bude prošetřovat třetí subjekt. Kuklík senátory také varoval, že propírání fakultních záležitostí na Facebooku a v médiích k uklidnění situace nepřispělo a nepřispěje. K varování se připojili i dva členové velkého Akademického senátu UK, kteří problémy kybernetické bezpečnosti na KTF dostali na starost.
Odkladný účinek kasační stížnosti
Zvrat přišel druhý den ráno, s poštou. Nejvyšší správní soud přiznal 24. února 2026 kasační stížnosti docenta Brože další odkladný účinek do vynesení verdiktu. Nucená správa Univerzity Karlovy nadále trvá a dvakrát odvolaný děkan vydal prohlášení, že bude spolupracovat s rektorátem na stabilizaci fakultních poměrů. Hovoří se o rozšíření kolegia děkana mimo jiné o odvolaného proděkana Prázného. Volby nového děkana budou zřejmě opět odloženy.
Loďka se zhoupla z vychýlené vertikální polohy v den původního svátku svatého Matěje, spojeného s počátkem slavné pouti. Věřme, že nový rektor, nový ministr i nový arcibiskup najdou společnou řeč a pomohou rozhádaným akademikům vrátit fakultě směr i cíl, aby se z pouťové atrakce, která plní média a kterou jedna strana sporu opět nediplomaticky propírá na sociálních sítích, stala jachta s pevně napnutými plachtami.
Katolická teologická fakulta je jednou ze čtyř zakládajících fakult Univerzity Karlovy. Na jejím vzniku mají zásluhy nejen císař Karel IV., ale také římskokatolická církev, která s věroukou přinášela za Alpy znalost písma a vzdělání. Praha i Univerzita Karlova potřebují Katolickou teologickou fakultu spojenou s církví i Arcibiskupským kněžským seminářem, pokud se nechtějí zbavit svých kořenů.
I v dnešní době je totiž zdravé mít v hlavním městě školu, která nepodléhá módním proudům a ideologiím a spoléhá se nejen na vrtkavou akademickou obec závislou na grantech a přízni mocných včetně médií, ale také na dva tisíce let staré učení a s ním spojenou instituci, jež se sice zdánlivě pomalu přizpůsobuje novým výzvám, ale málokdy podlehne zjevnému šílenství. Snad k tomuto přesvědčení opět dospěje i většina akademiků z těžce zkoušené instituce, odejdou nebo se přizpůsobí ti, kteří mají názor jiný, a na fakultě konečně zavládne mír.
