Profesorka Milena Králíčková neobhájila funkci rektora Univerzity Karlovy, tím se od února stane profesor Jiří Zima. Dalo se to očekávat, po sérii skandálů kvůli vysokým odměnám na rektorátu zdůvodněným „střelbou na Filozofické fakultě UK“, podezřením z korupce a nově i kvůli sporům o dostavbu Kampusu Albertov. První žena v čele UK prokázala svou nekompetentnost vcelku přesvědčivě a po jejím odchodu z rektorského křesla si mnozí oddechnou.
Neskrývaná válka
Jenže funkční období jí končí až koncem ledna. A těsně před parlamentními volbami se dostala pod nucenou správu Katolická teologická fakulta UK, s jejímž posledním vedením vedla rektorka dva roky zprvu opatrnou, od letošního jara však zcela neskrývanou válku.
Univerzitu Karlovu povede Jiří Zima, porazil dosavadní rektorku Králíčkovou |
Otevřeně podporovala jednu stranu sporu, pokoušela se osobně doručit nemocnému děkanovi Jaroslavu Brožovi druhé odvolání z funkce, pověřila v půlce srpna vedením fakulty sedmatřicetiletou aktivistickou předsedkyni odborů Michaelu Falátkovou. Ta spolu s rektorkou prodloužila termínované smlouvy akademikům, kteří měli na fakultě končit, včetně své, a rušila smlouvy s novými vyučujícími.
Po týdnu zasáhlo MŠMT, nařídilo zrušit kroky Falátkové a vrátit do vedení fakulty proděkana Aleše Prázného, který se svým týmem začal fakultu znovu připravovat na zimní semestr. Akademický senát vedený docentem Davidem Vopřadou, tedy jeho osm členů akademiků (čtyři studentští senátoři stojí za bývalým vedením) začal pro změnu připravovat odvolání proděkana Prázného a volbu nového děkana, kterou chtěl stihnout do konce září, kdy měla skončit smlouva místopředsedkyni senátu Barboře Šmejdové.
Do toho se ozval Městský soud (k němuž podal žalobu odvolaný děkan), žádající zachování statu quo, arcibiskup Graubner, vyzývající senátory k vyčkání na rozhodnutí soudu, jeden šéf katedry podal výpověď a dva další akademici byli informováni, že ji dostanou. Oboru Dějiny evropské kultury, který se dlouhodobě potýká s nedostatkem studentů především v závěrečných ročnících a kde de facto začal před dvěma lety fakultní rozkol po výpovědi mediálně známého docenta Tomáše Petráčka, hrozilo zrušení.
Kopající „chromá kobyla“
Další mediálně známí akademici, spříznění se senátory, kteří podruhé odvolali děkana Brože, opět psali petice, dávali rozhovory a žádali o pomoc ministra školství Mikuláše Beka. A ten těsně před říjnovými volbami otočil prudce kormidlem a uvalil na KTF nucenou správu. Funkci děkana převzala rektorka.
Po parlamentních volbách se většina společnosti soustředila na nově zvolené poslance a možnou vládní koalici. Rektorské volby o měsíc později potvrdily, že i profesorka Králíčková ztratila důvěru Akademického senátu Univerzity Karlovy. Je ve stejné pozici jako dosluhující Fialova vláda, včetně ministra školství Mikuláše Beka.
Univerzita Karlova na rozcestí. Snad bude mít její dobré jméno přednost před aktivismem |
Přesto, nebo možná právě proto, že ztrácí vliv na univerzitu, chce si zřejmě rektorka alespoň podvolit vzpurnou Katolickou teologickou fakultu, ačkoli ji Velký kancléř, pražský arcibiskup Graubner, důrazně požádal, ať žádné zásadní změny nekoná a pouze plní roli administrátorky pečující o hladký chod… Prodloužila termínované smlouvy a přijala zpět ty, kteří pro nesoulad s vedením odešli, z Michaely Falátkové udělala šéfku Katedry církevních dějin a literární historie.
Ač vzděláním lékařka, jmenovala mnoho nových členů vědecké rady z jiných institucí, teologicky a humanitně zaměřených fakult a ústavů, a vybrala především ty akademiky, kteří „zvenku“ iniciovali či podporovali petice a protesty proti bývalému vedení fakulty (docent Filip Grygar, docent Jakub Čapek, profesorka Lenka Karfíková, docent Jaroslav Šebek). Posledním ohlášeným krokem má být změna garantů teologických studijních oborů, kterou chce rektorka projednat na dalším zasedání vědecké rady 12. listopadu.
Absurdní a pro církev nepřijatelná změna
Studijní program Teologické nauky a Katolická teologie mají akreditaci do roku 2029, jejich garanty jsou uznávaní odborníci docent Jaroslav Brož a profesor Vojtěch Novotný. Dosluhující rektorka chce na jejich místa dosadit Benedikta Mohelníka, docentku Denisu Červenkovou a docenta Davida Vopřadu, tedy lidi, kteří stáli v čele revolty proti bývalému vedení fakulty. Benedikt Mohelník a David Vopřada spolu s Michaelou Falátkovou navíc spory zatáhli na své facebookové profily a vydatně je pomáhali medializovat.
Reakce arcibiskupa Graubnera byla velice rychlá. Upozornil rektorku, že rozkol eskaluje a provádí na fakultě revoluci.
„Svým počinem se navíc dotýkáte jednoho z církevně nejcitlivějších prvků ve správě fakulty. Teologie je to, kvůli čemu fakulta existuje a na čem katolické církvi nejvíce záleží, když zde realizuje právo vyučovat a vychovávat své duchovní i laické pracovníky. Kvůli teologii fakultu kanonicky zřizuje Svatý stolec, který zastupuji. Je velice významné, komu je svěřena péče o podobu akreditace teologických studijních programů. Církev dala svoji důvěru prof. Novotnému a doc. Brožovi, a dává jim ji také nyní. S nimi si spojuje záruky toho, že bude teologie na Katolické teologické fakultě vyučována patřičným způsobem.“
Náš pohled na spor na Katolické teologické fakultě: hlas studentů, který v médiích chybí |
Arcibiskup Graubner ve svém dopisu jasně popsal kroky, které hodlá podniknout, pokud rektorka od změny garantů neustoupí. Fakulta by tak víceméně přišla o možnost vzdělávat katolické kněze a stala by se jednou ze tří pražských teologií, o jejichž sloučení se v kuloárech dlouho hovoří a jež by mnozí liberálně orientovaní akademici zjevně uvítali.
Ministr Bek ve funkci končí. Rektorka Králíčková končí. Arcibiskup bude v dohledné době kvůli věku vystřídán mladším kolegou. Jedna ze čtyř nejstarších fakult Univerzity Karlovy by však neměla ve své podobě skončit jen proto, že se dosluhující rektorka a lékařka nevrátila včas do Plzně, dosluhující ministr školství a muzikolog do Brna a arcibiskupský seminář byl v důsledku změn neslučitelných s názory a postoji Svatého stolce, zastupovaného u nás pražským arcibiskupem a papežským nunciem, vyňat ze svazku univerzity a spojen třeba se seminářem v Olomouci. I ateistická Praha občas potřebuje, aby se v ní a za ni někdo pomodlil.
