Uvěřili totiž socialistovi, že nebude zvyšovat daně pracujícím lidem. Ano, je to protimluv, ale když on vypadal tak důvěryhodně a odmítal „komunistické“ experimenty svého předchůdce v čele partaje, rudého Jeremyho Corbyna.
Dostihla ho však realita, tedy velké zadlužení země, které po covidu vyšplhalo do nesnesitelných výšek. A k tomu v Británii stále hůř fungují státní služby.
Třeba Národní zdravotní služba placená ze zdravotního pojištění. Sanitky přijíždějí pozdě, na rutinní neurgentní zákroky je často čekací doba přes půl roku. Současně se také výrazně zvyšuje tlak na sociální systém.
A jelikož premiér nechce šetřit na útratách státu, jediná další varianta je zvýšení daní.
Labouristé před branami. Britská levice dostane po čtrnácti letech příležitost předvést se |
I proto chce labouristická vláda zvýšit složku národního (sociálního) pojištění placenou zaměstnavatelem a také ji zdanit. Přitom tvrdí, že to neproteče k pracujícím lidem. Jenže to je podobně nesplnitelný slib, jako když Keir Starmer ve vyhrocené předvolební kampani sliboval, že nezvýší daně.
Ale to je jen jedna položka, která má zalepit britský státní rozpočet. Socialisté samozřejmě míří hlavně na bohaté. Chtějí zvýšit DPH pro poplatky za soukromé školy a vytáhnout peníze z lidí, kteří si chtějí koupit druhý dům.
A také si chtějí sáhnout na vyšší daň z dědictví a prodeje akcií. Že už jste to někde slyšeli? Ale proč nezdanit prodejce cenných papírů, vždyť jen vydělávají na spekulacích, kvůli kterým se mění cena akcií.
Už se samozřejmě nemluví o tom, že mnoho penzistů má peníze uložené právě v akciích, a až budou prodávat, když se dostanou do špatné životní situace, stát jim část peněz vezme. Zkrátka takový Robin Hood jen zlý a s tváří bezejmenného eráru.
A i když se labouristé zaklínají tím, že jsou stranou nízkopříjmových Britů, nebrání jim to uvažovat ani o zvýšení jízdného v autobusech ze dvou až na tři libry.
Kouzlit jako Stanjura nechtějí
Ale s tím nic nenaděláte, když vám v rozpočtu chybí čtyřicet miliard liber a s dluhy nechcete kouzlit jako český ministr financí Zbyněk Stanjura. Tedy...
I samo britské ministerstvo financí zvažuje všechny možné scénáře, pokud by se mu nakonec nepovedlo zvýšit dostatečně daně, aby poplatilo vše, co chce udělat. Takže má v záloze plán B, na který určitě také dojde.
Lídr labouristů se stal po volebním triumfu britským premiérem, Sunak podal demisi |
Mimochodem v posledních letech tak oblíbený v Česku. Británie by si musela začít více půjčovat a tím navyšovat státní dluh, který jí zanechali konzervativci. A samozřejmě existuje i plán C, mohla by se změnit metodika výpočtu dluhů, takže by se najednou „ztratily“, protože by se někam přesunuly.
Nic by to však nezměnilo na tom, že by se Británie dál zadlužovala. Konzervativci, kteří nápad labouristů nejvíce kritizují, se vlastně mohou v kuloárech smát. Sami totiž zatnuli do rozpočtu sekyru a problémy, které po nich Starmer zdědil, teď vyžere on. Ale známé pravidlo zní, že zvýšení daní projde spíš levici, od které to lidé tak nějak čekají, než pravici, která chce léčit vysoké výdaje snižováním výdajů státu.
Pravda však je, že v posledních letech to obě strany řeší spíš půjčováním, a proto má nyní Británie státní dluh na úrovni 98 procent HDP.
