Profesor je vydal před bezmála 70 lety, český čtenář zná zákony Northcote Parkinsona 60 let. Jeden z těch pozdějších popisuje postupující paralýzu organizace. V originále je to Injelitance, tedy kombinace neschopnosti (incopetence) a závisti (jelousy). Paní Zora Wolfová to přeložila neschostia. Jakmile je neschostií napadena organizace, ať už obchodní, průmyslová nebo státní, nastává postupná paralýza, dovozuje ve své knize nelítostně vtipný profesor Parkinson.
Dostávám se k avizovanému jazykovému oříšku. Přemýšlel jsem, jak charakterizovat tanec kolem pokusu vyrobit zákon o veřejnoprávních médiích. Autorství se přičítá ministrovi Otovi Klempířovi, ale těch géniů bylo jistě víc. Neschopnost je patrná i méně pozornému zraku, o ní netřeba diskutovat. Závist v tom nebude.
Klempířův nový mediální zákon vláda ani neprojedná. Poplatky se zruší jednodušeji |
Přímá aplikace Law of Injelitance nepřichází v úvahu. Převažuje umanutost. Ta se táhne celým příběhem od samého začátku. Z umanutosti byl z České televize vystrnaděn Petr Dvořák. Fialova vláda umanutě protlačila navýšení poplatků a vymyslela cosi, pro co se ujal posměšný název „daň z mobilů‟. Byl to jeden z důvodů, proč pak prohrála volby, a jak bylo jasné už dopředu. Bohužel, umanutost zatemňuje zrak.
Babišovo ANO s očividně neschopnými MOTO & SPD se tématu ujalo a volby vyhrálo. Byla to skvělá příležitost, jak se toho nesmyslu zbavit, tím spíš, že jeden přílepek, totiž Motoristé, šel do voleb se záměrem poplatky zachovat. Ale umanutost je cosi jako lepidlem pomazaný papír ve filmové grotesce. Nelze ho zahodit, jde z ruky do ruky.
V sobotu jsme se dozvěděli, že se Klempířův pokus zhroutil pod tíhou čtyř set pozměňovacích návrhů. Další příležitost ke spláchnutí. Ale ne, umanutost tomu brání a budeme teď sledovat roubování existujícího zákona, aby poplatky přešly na státní kasu a veřejnoprávní televizi a rádio mohli financovat opravdu všichni, ať koukají, nebo nekoukají, poslouchají nebo neposlouchají.
Můj návrh mediálního zákona ze stolu nepadá, pouze se využije jiný, míní Klempíř |
Otázka tedy zní: jak to česky nazvat v duchu zákonů profesora Parkinsona? Kombinace neschopnosti a umanutosti. Že by neschománie? Umanutost je přece druh manického zaujetí. Veřejnoprávní televize a rádio musejí být zničeny, to je vytčený cíl. Nemáme je rádi. Sice nás zvou před kamery a mikrofony, ale je z toho vždycky ostuda. Takovým médiím je třeba zakroutit krkem.
Motiv a s ním svázaný cíl jsou tedy jasné. Že se to děje s neschopností až groteskní taky vidí každý, kdo má oči v hlavě. Jen to slovo, jakým vše jednoduše popsat, mi uniká. Musím se s neschománií spokojit jako s pracovním řešením. Třeba mi někdo poradí. Nebo Babiš prozře a celou tu blbost zahodí. Byl by to důkaz, že se neschománie dá vyléčit.
