Podobně se nelze divit, že dnes Češi na otázku, jestli potřebují ovládat všechny účty z jednoho místa, v průzkumu odpovídají, že ne, nebo vůbec neví, o co se jedná. Přitom to je jen první z řady možností které přinesla evropská regulace skrytá pod zkratkou PSD2.
Nová pravidla mají hlavně otevřít dveře moderním aplikacím pro finanční služby od plateb, přes chytrou správu domácích výdajů až po ty, které nás ještě ani nenapadly. Jako ten smartphone před pouhými dvanácti lety. Kdyby ostatně penězoměnci k inovacím vždycky přistupovali tak, že počkají, o co si lidé sami řeknou, platili bychom dodnes pazourky, či alespoň směnkami zastupujícími pytle zlaťáků.
Právě samotné finanční ústavy přitom vidí v takzvaném otevřeném bankovnictví velkou příležitost, ovládání více účtů včetně konkurenčních už představilo několik z nich. Banky ale nejsou schopné přijmout společně pořádné technické standardy. Nejhorší je, že Česká národní banka nebyla zatím schopná vydat novou licenci žádné nebankovní firmě, která může přinést nějaký neotřelý nápad či inovativní funkci. A to zákon platí už od ledna.
Bohužel společnosti na licence u našeho finančního regulátora běžně čekají i více než rok. Neúměrná délka licencování pak nahrává zahraničním firmám ze zemí EU s rychlejšími úřady. Naši finančníci se tak mohou dočkat toho, že jim díky volnému pohybu v Unii přijdou konkurovat cizí inovátoři, zatímco ti domácí budou čekat či odejdou jinam. Nebo se objeví globální hráč jako Apple, který ostatně má ještě letos v Česku spustit své platby.
