Biden s Putinem hledali pravidla pro vztahy, ambasády se znovu zaplní. Došla řeč i na kybernetické útoky |
Není se ale moc co divit, oznámení o vytvoření transatlantické obchodní a technologické rady vskutku nezní jako něco, čemu by laskavý čtenář po právu věnoval moc pozornosti. Bruselští insideři ale tvrdí, že zdaleka nejde jen o politickou proklamaci, a rada, v níž sedí eurokomisaři a američtí ministři, může mít velmi reálné výsledky. Především i pro české podnikatele a startupy, potenciální budoucí motory naší ekonomiky, může narovnat jejich možnost dostat se na bohatý a vyspělý americký trh. A konečně být zajímaví i pro tamní investory, kteří hrají první světovou ligu. V kostce opravdu šanci stát se tím vysněným novým Googlem.
Hlavním nástrojem, zabaleným do spousty eurokratického newspeaku o hodnotách i zelené a digitální transformaci, je práce na srovnání standardů právě v nejmodernějších technologiích. A také legislativy, všemožných regulací, jejichž vlna se do IT světa z Bruselu nezadržitelně valí. V ideálním případě by mohl evropský trh přestat být pro Američany toxický kvůli přehršli všemožných předpisů a americký zase pro Evropany nedostupný kvůli nadvládě místních hegemonů. Samozřejmě se to teprve v praxi musí ukázat, ale už fakt, že v nové radě sedí ministr zahraničí Antony Blinken, který je v americké vládě tradičně číslo dva, a „druhá žena“ Evropské komise, její velmi vlivná místopředsedkyně Margrethe Vestagerová, je dobrý signál. Dvojky často reálně prosadí a odpracují víc než samotní lídři.
Nejen bezpečnost
Na první pohled jde i o politický obrat, protože právě Vestagerová na setkání s Bidenem musela vysvětlovat, že EU nejde po krku jen velkým americkým firmám, jako je Google, Facebook, Apple a Amazon. Na což si přímo Bílý dům před jeho návštěvou stěžoval v souvislosti s chystanými evropskými předpisy. Jedním z motorů nové spolupráce může být fakt, že nová administrativa USA a též i Kongres si chtějí na své přerostlé IT budulínky také došlápnout. A mohli by paradoxně najít v Evropě dobrou záminku a inspiraci. Tím druhým pak je uvědomění si, že naším hlavním a společným nepřítelem je dnes Čína.
Klíčové ale je také pochopit, že nejde jen o armádu a bezpečnost, a to ani tu kybernetickou. Často propírané 5G sítě jsou jen špička ledovce. Stejně jako se dnes museli politici naučit slova jako hacker či ransomware, za pár let je budou jejich poradci brífovat na pojmy, jako je umělá inteligence a decentralizované technologie či blockchain. Právě tam čínská mašinérie míří neochvějně už dnes. Úplně stejně, jako před osmi lety začal – po prvním masivním útoku na weby médií, bank a operátorů – vznikat Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, musíme se dnes začít poohlížet po tom, kdo bude dodávat a komu budeme platit třeba za umělou inteligenci ve škodovkách. Nebo jestli za ni nebudeme muset platit digitálním jüanem.
Ekonomická bezpečnost ve smyslu toho, kdo bude držet reálnou ekonomickou moc díky technologiím, se ale řeší jen okrajově. I na těch nižších pracovních úrovních se pojmy jako AI sice občas zmíní, pokýve se hlavou, že jsou důležité, a řeč se stočí zpět k sítím 5G. Úroveň debaty je zkrátka někde úplně jinde. Česko přitom má co nabídnout i zrovna v průsečíku bezpečnosti a třeba AI. Díky skvělým domácím vědcům v této oblasti je ostatně už léta v Praze kancelář výzkumné větve námořnictva USA. Jediná v zemi, která nemá moře.
USA přesvědčují přesvědčené
Američtí zástupci v Česku také už dlouho přesvědčují přesvědčené. A opět nejen v bezpečnosti. Když už se nějaké téma otevřelo, zalovili v seznamu věrných z několika převážně pražských vysokých škol a think tanků a uspořádali s nimi konferenci. S čínskou nebo třeba ruskou propagandou mířenou plošně i cíleně a myslící o dva kroky a deset let dopředu, se to nemůže vůbec rovnat. Prvním poslem možné změny kurzu ale je nedávné založení společného fondu na podporu výzkumu špičkových technologií mezi americkým MIT a českým Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky.
Biden splnil, co Evropa očekávala. Týdenní turné uzavřelo éru jeho předchůdce Trumpa |
Jistě, nejsme partner velikosti Polska, také těžko nakoupíme sto amerických stíhaček jako náš severní soused. I jako malá země ale můžeme vrhat velký stín. V příštím roce budeme předsedat Radě EU a právě v té době můžeme tlačit spolupráci v tématech, jako je AI a decentralizované technologie. Právě tam můžeme nastavit společné standardy a podmínky pro firmy tak, aby se otevřela cesta třeba z Brna bez nadsázky přímo do Silicon Valley. Máme také ze zemí EU zcela výjimečné vztahy s Izraelem, což v USA znamená mnohé, a spojeneckou osu Washington – Praha – Tel Aviv.
Uvidíme, až přijede do Prahy nový americký velvyslanec, co budou první a hlavní témata. Snad už to nebude jen nabídka bojových helikoptér a jaderných reaktorů jako minule.
Autor je ředitel Institutu pro digitální ekonomiku.
