Nejde o žádnou drobnost, o jeden dopis odeslaný někam daleko do středoasijské republiky, jak to zprvu vypadalo. Česká hlava státu se svou plnou vahou, dokonce na vrcholové diplomatické úrovni, a tedy jakoby jménem nás všech, přimlouvala za firmu, o které nikdo nic neví, v oboru nemá renomé, sídlí na podivné adrese a existují důvodné pochyby, že by celý projekt byla schopna vůbec zrealizovat. I kdyby tak neexistovalo podezření z nepravosti, vše mohlo skončit národní ostudou. Jenže takové podezření existuje a nahrává mu i skutečnost, že obchod padá pod stůl shodou náhod právě před blížícími se kyrgyzskými prezidentskými volbami. Tamní vnitropolitický tlak hrál podle dostupných indicií zásadní roli v tom, že kauza vůbec vyplula na povrch.
My se potřebujeme před českými prezidentskými volbami dozvědět, o co ve skutečnosti v celé věci šlo. Jak a proč se intervence Hradu odehrála a kdo stál v pozadí. Zvláště když je do kauzy namočený hradní kancléř Vratislav Mynář, jenž stále postrádá slibovanou bezpečnostní prověrku, a přesto stále je kancléřem. Potřebujeme vědět, kolik přímluv nebo jiných podobných intervencí do záležitostí cizího státu on sám nebo i další lidé z okruhu kolem Miloše Zemana dosud provedli, aniž se na ně přišlo. Bohužel dnes nevíme, kolik hradních kostlivců na nás v této souvislosti číhá kdekoliv na světě. Především Hrad sám, případně české bezpečnostní složky a tajné služby, tak musí odpovědět, kolik takových Liglassů je.
