Premium

Mimořádně jen 19 Kč/měsíc
na prvních 5 měsíců

Čeká nás v novém roce jenom klimatická změna, nebo i krize? Jsou to dvě odlišné věci

Autor:
Glosa   13:30
Českou republiku bude na zasedání Rady minisrů životního prostředí zastupovat...

Českou republiku bude na zasedání Rady minisrů životního prostředí zastupovat Slovensko, řekl Macinka | foto: ČTK

Česko je pod sněhem, a to se ještě před měsícem sociální sítě doslova plnily satirickými obrázky statických lyžařů na nezasněžených sjezdovkách v reakci na poněkud nestandardně teplý prosinec a především na slova nového ministra životního prostředí Petra Macinky, že s jeho nástupem v Česku definitivně končí klimatická krize.

Ač nejsem mluvčím Motoristů a jeho práci mu skutečně nezávidím, je třeba na obranu ministra a v reakci na dané posty rozlišovat pojmy a dojmy. Klimatická změna a klimatická krize jsou totiž dvě odlišné věci. Klimatická změna je nepopiratelná a viditelná nejen na polích a ve stájích.

Koneckonců počet škodních událostí, které musí v zemědělství řešit pojišťovny a které přímo se změnou klimatu souvisejí, jako jarní mrazy, krupobití, vichřice či povodně, se neustále zvyšuje a přesouvá se z kategorie výjimečných jevů do nepříjemné pravidelnosti.

Klimatická krize je naopak pojem nevědecký, s nímž operují politické či aktivistické skupiny s cílem prosadit své zájmy, obvykle spočívající v alokaci veřejných prostředků (které budou v ideálním případě tyto skupiny samy čerpat či přerozdělovat) za účelem „řešení“ krize. Ono „řešení“ obvykle spočívá v tom, že se zavedou nová omezení, aby se snížila ekonomická činnost a s ní „škodlivé emise“, a nové daně, aby se vytvořily prostředky k přerozdělování.

Zrušit sekci, zrušit realitu. Klimatická politika podle ministra Macinky

Krásný příklad vidíme v tzv. CBAM, mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranici, který začal naostro platit od Nového roku (od roku 2023 platila jen ohlašovací povinnost). CBAM, tedy „uhlíkové clo“, bylo podle Evropské komise zavedeno proti situacím, kdy průmyslová odvětví s vysokými emisemi skleníkových plynů přesunou výrobu mimo EU, čímž obcházejí klimatickou politiku EU. Clo ale platí na všechny dovozce a nám zemědělcům mimo jiné zdraží minerální hnojiva, bez jejichž použití se ve světové konkurenci a s klesajícím rozměrem živočišné výroby v EU neobejdeme.

Zároveň ta samá Komise zuřivě tlačí schválení dohody EU-Mercosur, která umožní bezcelní dovoz zemědělské produkce z 12 500 kilometrů vzdálené Jižní Ameriky. Jihoamerický uhlík vzniklý neekologickou produkcí, a hlavně ne zrovna krátkou dopravou, nejspíš vyjednávání přežil, protože mu to na rozdíl od toho ruského na výrobu hnojiv politicky myslelo. Tak to vypadá, že zatímco Česko alespoň dle slov Petra Macinky s klimatickou krizí skončilo, Brusel zdaleka ne.

Vstoupit do diskuse (4 příspěvky)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.