V absolutních číslech vyjádřeno záměr vyšel, poněvadž pětikoaliční strany dostaly v součtu dokonce více hlasů než před čtyřmi lety. Avšak i jiní úspěšně mobilizovali, zejména ANO a Motoristé sobě. Volební účast se tak zvedla, ale propadlo i méně hlasů, a vláda tudíž majoritu ve sněmovně neobhájila. A trochu překvapivě její bránu s přehledem zdolali Motoristé, kdežto Tomio Okamura jí sice projel, leč s odřeným lakem svého auta. A zdrcená Kateřina Konečná dokonce na povolební tiskové konferenci skrze potlačované slzy vyhrkla: „Nestačilo!“
Začala se tak formovat trochu jiná koalice hrůzy, určitě v očích příznivců dosavadních vládních stran a Pirátů. Konkrétně svazek ANO s Motoristy a SPD. A s citovaným hororovým označením by patrně off record souhlasil nejen prezident Petr Pavel, ale nyní už asi i sám Andrej Babiš.
Rizika nové vlády: Okamura smrdí, Turek žvaní. A Babiš se vzdal svého snu |
Jeho vysněná jednobarevná menšinová vláda, jež by se pouze opírala o podporu SPD a Motoristů v parlamentu, ani nepřišla na pořad jednání. Obě menší strany si totiž dobře uvědomily sílu své vyjednávací pozice: Bez nich Andrej Babiš vládu nesestaví, a sice bez obou, poněvadž nadpoloviční většinu dává až součet všech tří aktérů. Samozřejmě, čistě matematicky by šéf ANO mohl dosáhnout většiny nebo úspěchu při hlasování o důvěře pro menšinový kabinet i s pomocí někdejších vládních stran, nicméně zmíněnou variantu si zde zatím zaparkujeme a probereme ji níže.
Při skládání vlády se trochu překvapivě projevil jako méně problematický prvek Tomio Okamura. Patrně výměnou za post předsedy Poslanecké sněmovny souhlasil s variantou, že tři ministerské posty vyhrazené pro SPD obsadí nezávislí odborníci, tedy lidé bez stranické legitimace v kapse. A dle zpráv prosakujících z kuloárů jde prý dokonce o nominanty v mnohém bližší Andreji Babišovi než předsedovi SPD.
Větší problém vyvstal s Motoristy, konkrétně s jejich dvěma hlavními protagonisty. Proti předsedovi Petru Macinkovi v roli ministra životního prostředí protestovali vědci i ekologičtí aktivisté – zejména kvůli jeho „klausovským“ názorům na klimatickou změnu neboli popíračství globálního oteplování.
Skutečná bomba však vybuchla v pátek večer, když Deník N zveřejnil sadu výroků Filipa Turka z Facebooku, příspěvků sice starších, leč tak jako tak děsivých. Turek je označil za manipulaci a na sociálních sítích se rozhořela ostrá debata – a to i kvůli různým technickým detailům, potvrzujícím, nebo zpochybňujícím jejich autenticitu. Z politického hlediska však platí následující: Než se Filip Turek, zcela hypoteticky myšleno, očistí, bude současné volební období patrně dávno u konce.
Turek promluvil po kauze s rasistickými zprávami. Označil je za dezinformace |
A i kdybychom nejnovější zjištění Deníku N dali stranou a ponechali ve hře pouze ty skutečnosti, které se objevily už loni v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu (hajlování, inklinace k nacistické symbolice), otázka, zda právě tento člověk může působit v roli ministra zahraničí, zůstane i tak hodně palčivou. Dovede si někdo soudný vůbec představit třeba návštěvu ministra zahraničí Filipa Turka v Izraeli? Dokázala by se tamní společnost zasmát jeho údajnému hajlovacímu „černému humoru“?
Andrej Babiš na celou situaci o víkendu reagoval videem z posilovny: Prý by bylo nejlepší, kdyby i Motoristé přistoupili na model SPD a vyslali do jeho kabinetu pouze nestranické odborníky.
Podaří se ANO poskládat novou vládu s Motoristy a SPD?
Co s tím? Na sociálních sítích roste počet příspěvků příznivců nyní opozičních stran, zda by alespoň část někdejšího vládního tábora neměla pragmaticky podpořit menšinovou Babišovu vládu výměnou za programové ústupky. Pod podmínkou zachování jasné prozápadní orientace České republiky či třeba pokračování české muniční iniciativy.
Hnutí ANO disponuje osmdesáti mandáty. Aby jeho menšinová vláda prošla, stačí, když 41 jiných zástupců lidu odejde ze sálu. K získání důvěry pro vládu je totiž zapotřebí jen nadpoloviční většina přítomných, nikoliv všech poslanců. A strany někdejší pětikoalice by tak získaly strategickou výhodu: Menšinová Babišova vláda by si musela každý zákon předjednat s opozicí, která by tudíž do přijímané legislativy mohla promítnout řadu svých programových priorit.
Macinka bude trvat na nominaci Turka, experty za Motoristy ve vládě odmítá |
Nicméně ODS, lidovci, topka, STAN i Piráti zatím mumraj s Motoristy zpovzdálí sledují, patrně z něho mají škodolibou radost, Andreji Babišovi jeho problémy upřímně přejí – což jim samo o sobě těžko vyčítat. A patrně sázejí na skutečnost, že z něho vytěží růst preferencí, jež pak zúročí za čtyři roky.
Nenastal ale čas projevit odvahu k riziku, k politické hře přesahující úzkoprsé zájmy? Dokázat voličům, že plamenná slova o zájmech občanů, o osudových chvílích pro Českou republiku, o zachování její prozápadní orientace nebyly jen plané řeči? Cožpak už nejde o všechno? A kromě prozápadní zahraničněpolitické orientace se jako společné téma vlády ANO podpořené částí někdejšího vládního tábora nabízí třeba i tlumení některých nepříznivých dopadů Green Dealu. V kampani o něm mluvili skoro všichni. Avšak, jak se zatím opět ukazuje, o všechno kráčí jen v kampaních, po nich jde hlavně o pohodlné teploučko. Když ne na ministerstvu, tak alespoň v parlamentní opozici.
