Martin Weiss má věcně v kritice úlev na školném pro vybrané obory ("Krátkozraká stipendia", LN 13. 8.) naprostou pravdu, mýlí se však v tom, že by se jednalo o úlet, se kterým Michael Kocáb přichází bez jakéhokoli kontextu. Podobné opatření je navrhováno i v připravované Bílé knize terciárního vzdělávání, kde se předpokládá, že stát bude přispívat na splátky odloženého školného ve vybraných oborech veřejného sektoru. Rozdíl je v tom, že Kocáb by svými úlevami poskytoval nepřímou podporu podnikatelům (např. stomatologickým ordinacím nebo firmám zaměstnávající inženýry), aby mohli platit méně kompetitivní mzdy, než jaké by stačily pro plnou úhradu splátek školného. Vládní Bílá kniha takto obchází skutečnost nízkých platů učitelů nebo zdravotníků, kde stát namísto přímého zafinancování jejich zvýšení poskytne selektivní zlepšení úhradou splátek školného. Oba tyto přístupy jsou ve své podstatě dikriminační, protože uvažují s tím, že tato pomoc nepřijde všem zaměstnancům, ale jen čerstvým absolventům tuzemských veřejných vysokých škol (ve schématu z Bílé knihy si učitel, který nastoupí po absolvování americké vysoké školy, své splátky na školném platil v plné míře, zatímco absolvent české pedagogické fakulty by měl tuzemské školné hrazené státem). Vycházejí z představy, že získávané vysokoškolské vzdělání je vázáno na konkrétní profese podobně jako třeba učební obor.
Ekonomicky nedávají smysl, protože problém řešený problém, pokud vůbec existuje, leží především ve nízké mzdové úrovni pracovníků, kterým by úlevy na školném měly být poskytovány. V Bílou knihou navrhovaném schématu odloženého splácení školného by navíc studentům poskytovaly motivaci odrazující studenty od dřívějšího splacení školného, takže by deformovaly zpětné vazby, se kterými Bílá kniha ve svých návrzích na zavádění školného počítá - pokud by na to stát nevěnoval dodatečné prostředky do fondu školného, mírně by delší dobou splácení plné výše školného mohly znevýhodňovat vysoké školy, na kterých se tyto obory studují.
Ekonomicky nedávají smysl, protože problém řešený problém, pokud vůbec existuje, leží především ve nízké mzdové úrovni pracovníků, kterým by úlevy na školném měly být poskytovány. V Bílou knihou navrhovaném schématu odloženého splácení školného by navíc studentům poskytovaly motivaci odrazující studenty od dřívějšího splacení školného, takže by deformovaly zpětné vazby, se kterými Bílá kniha ve svých návrzích na zavádění školného počítá - pokud by na to stát nevěnoval dodatečné prostředky do fondu školného, mírně by delší dobou splácení plné výše školného mohly znevýhodňovat vysoké školy, na kterých se tyto obory studují.
