Komárkův žák Paroubek

Jen loni narostl státní dluh o sto miliard korun, což je od roku 2003 zcela standardní částka. Česká republika tak nyní dluží už bezmála 700 miliard, ale dámy a pány ze stran současné vládní koalice to evidentně nijak nevzrušuje. Ostatně jinak by z vlády už dávno museli odejít.

Rozdávání ještě není u konce
Život na dluh je nyní v Česku módou a sociální demokraté jsou si toho dobře vědomi. Evidentně sázejí na to, že jejich zadlužení voliči nebudou mít nic ani proti životu v zadluženém státě. Jiří Paroubek jim to navíc umí vysvětlit tak, že nemohou mít žádné výčitky.

„My, pane redaktore, nic nerozdáváme - zdroje, které máme k dispozici, vytvořili občané této země, a je tudíž zcela namístě, aby se podíleli na jejich čerpání,“ prohlásil socialistický premiér například v sobotním rozhovoru pro deník Právo a dodal: „Podívejte, spořit se dá snadno, stačí škrtat investice, které ta země potřebuje.“

Z pohledu premiéra je to jednoduché - přestože potřebujeme peníze na investice, nemůžu dovolit, aby se to odrazilo na nižších sociálních dávkách. A když na ně nemáme, tak si půjčíme.

Rozdávání přitom ještě zdaleka není u konce, neboť Jiří Paroubek přejal teze kdysi odmítnuté jak Vladimírem Špidlou, tak Stanislavem Grossem. Pro Špidlu byly příliš nezodpovědné a pro Grosse málo blairovské. Jejich otcem není nikdo jiný než současný Paroubkův poradce Valtr Komárek. V červenci 2003 zveřejnil Komárek v Hospodářských novinách článek s názvem Vládní reforma zbrzdí ekonomiku.

Tehdy plánovanou fiskální reformu Špidlovy vlády v něm tvrdě zkritizoval a její autory nepřímo obvinil z neznalosti makroekonomických zákonitostí. Opřel se přitom o známého amerického ekonoma Josepha Stiglitze. „Podle něj finanční ekonomové mylně soustřeďují pozornost k ,proměnným‘, jako jsou procenta inflace a míry rozpočtového deficitu a nechápou prioritu základních konstant, jako je blahobyt národů a zaměstnanost,“ napsal Komárek.

V další části svého textu si vzal za příklad „prakticky úspěšnou“ ekonomickou koncepci Reaganovy vlády, která hospodařila s rozpočtovými deficity a „zvedla státní dluh až k padesáti procentům hrubého domácího produktu“. Jako negativním příkladem pak Komárek argumentoval clintonovskou přebytkovou koncepcí, která nakonec vedla k „drtivému pádu akciového trhu a propadu celé ekonomiky do recese“.

Po tomto úvodu přišel profesor Komárek s vlastním návrhem vládní hospodářské politiky. „Masivní podporu silnému ekonomickému růstu musíme opírat o naši základní komparativní výhodu. Tou je všeobecná vzdělanost a relativně vysoká kvalifikace dosud až příliš levné pracovní síly... To ovšem vyžaduje vyšší motivaci a investice do lidského kapitálu, především v jeho známých neuralgických bodech: výzkumníci, vědci, profesoři, inženýři, technici, učitelé, lékaři,“ vypočetl Komárek, komu všemu by měla vláda napumpovat vypůjčené peníze. A že jich podle něj nemá být málo.

V roce 2003 Komárek navrhoval rozdat do roku 2009 zhruba 2100 miliard korun, což zdůvodnil následovně: „Současný hrubý domácí produkt odhaduji k 2,5 bilionu korun a při čtyř- až pětiprocentním růstu v roce 2009 kolem 3,1 až 3,3 bilionu. Při povoleném dluhu 60 procent, tedy zhruba dvou bilionech korun, by skutečný dluh vzrostl do té doby pouze do 1,1 bilionu. Na zmíněný růst platů by tak zbyl celý další bilion.“

Sto miliard pro začátek
Je evidentní, že z uvedených slov si vzal Jiří Paroubek příklad a bude se jimi řídit zvlášť nyní, před volbami. A když mu do toho začnou mluvit ekonomové, vytáhne na ně tu Clintona, tu Reagana. Podle toho, z jaké budou školy. Na klausovce je lépe vytáhnout toho prvního, na zemanovce se hodí spíš ten druhý. Jen na voliče se Paroubek bude usmívat.

Vezmeme-li však v úvahu Komárkovu tezi, že makroekonomika má také své „společenské či ekologické aspekty“, pak je nutné se ptát, co udělá s hodnotovým žebříčkem obyvatel Česka takové bezuzdné rozdávání, nota bene na dluh. Z Paroubkova pohledu jistě nic špatného, neboť země bude plná levicových „narkomanů“ závislých na sociálních dávkách, kteří budou volit jen mezi ČSSD a komunisty. Sto miliard ročně na to bude pro začátek stačit.