Z hlediska formy došlo k novátorskému počinu. Markéta Pekarová Adamová dokázala, proč si ji zbytek vlády ve funkci za krásných skoro tři sta tisíc korun v základu (bez příplatků, náhrad a dalších prebend) drží. Poprvé se stalo, že otevřela bod jednání, aniž by dala podle jednacího řádu prostor přednostním právům poslanců, kteří jimi disponují (opozice už byla nachystaná a řádně přihlášená v čele s Andrejem Babišem a Tomiem Okamurou).
Pak už zbývalo jen čekat, jestli předseda hnutí ANO vydrží mluvit až do druhé hodiny odpolední. Bylo jasné, že jakmile skončí, vládní poslanci vyskočí s faktickou poznámkou, a nechají hlasovat o pevném hlasování. To se také stalo vstupem předsedy poslaneckého klubu STAN Cogana. Silové beranidlo tudíž rozbije opoziční řady a také zase o něco víc peněženky občanů za pár týdnů. Vše doprovodilo kuriózní vystoupení předsedy poslanců TOP 09 Jakoba, který coby zpravodaj tisku dokázal dlouhou a složitou normu odříkat ani ne za dvě minuty.
Tohle je nová totalita, křičel Babiš. Výši poplatku ČT určí politici v březnu |
Drzé osekávání debaty
Hned vysvětlím, proč zatěžuji čtenáře procedurálními otázkami. Dějiny – v tomto případě české Poslanecké sněmovny – se totiž neopakují, nýbrž pohybují ve spirále a dávají nahlédnout do budoucnosti.
Minulá vláda zařadila poprvé pevné hlasování o EET, když tehdejší opozice (nynější vláda) odkládala finální rozhodnutí obstrukcemi od listopadu 2015 do února 2016. Po historicky prvně stanoveném pevném čase hlasování pak poslanci ODS Fiala a Stanjura plamenně hřímali o „znásilnění demokracie“ a „znásilnění jednacího řádu“. Zde jedna perlička – v křesle předsedy Poslanecké sněmovny tenkrát seděl lidovec Jan Bartošek, který tvrdil, že vše bylo v pořádku. Tedy ten, který asi zapomněl na účast lidovců ve vládě sociálních demokratů a ANO.
Jste pro zvýšení poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas?
Co to znamená pro budoucnost? Stávající vládní většina stanovuje hlasování v pevný čas a den, jako by sázela rohlíky na pult. Už to podle ní není „znásilnění demokracie“ a „znásilnění jednacího řádu“, ale „právo většiny vládnout“. K tomu všemu teď s využitím vévodkyně knížecích rad Adamové Pekarové svévolně koalice otevřela bod jednání. Sociologické trendy ukazují, že tuto vládu, která porušila snad všechny sliby, které před volbami i po volbách dala (včetně toho, že nebude zvedat koncesionářské poplatky ČT a ČRo), vystřídá vláda nová, vedená hnutím ANO.
Tudíž lze očekávat, že jak drze usekávala vládní většina debatu v tomto volebním období, aniž by se vyjádřili všichni poslanci, jak si předsedkyně sněmovny Pekarová Adamová dovolila obejít přednostní práva opozičníků, vše se budoucí opozici vrátí i s úroky. Neboli, svou politickou svévolí (porovnejme se sliby lepší politické kultury a výklady Petra Fialy coby opozičníka, jak jsou obstrukce vrchol demokracie a právo opozice) ukázala cestu budoucí vládní většině. Bude trpět, pokud vítězové nebudou velkorysí, aniž by měla sebemenší morální a politické právo říct cokoliv proti. Pro velkorysost ale stávající opozičníci nemají důvod po všem tom napadání do ruských švábů, pátých kolon, sviní, proruskosti, antikampaní atd.
Babiš odmítl vyšší poplatky pro ČT i rozhlas. Vyzval ke zrušení Green Dealu |
Aktivismus a nevyváženost
A nyní k meritu věci. To, že žijeme v kapitalismu pokřiveném dotacemi, to je věc známá. To, že soukromá média musí dávat prostor všem, protože jim jde o co nejvíce diváků, je nabíledni. Není to jen morálně a politicky správné ve vztahu ke svobodě slova a možnosti diváka udělat si obrázek na základě zhodnocení protichůdných argumentů, ale více diváků znamená větší zisky z reklamy. To ale média placená z peněz všech občanů dělat nemusí, mohou si dovolit aktivismus a nevyváženost, protože penízky jen prší bez ohledu na výkon.
Jeden příklad za všechny – velká debata před eurovolbami uskutečněná televizí placenou všemi lidmi včetně voličů opozice schytala kritiku od obou mediálních rad, protože zvýhodnila vládu. Potvrdila se tak podezření z podjatosti ve prospěch stávající vlády. Další příklad - nechutný „publicistický politický pořad“, kde bez jakékoliv oponentury byl urážen ad hominem předseda vlády sousedního spojeneckého státu, toť vrchol nevkusu.
Spojení s ČT úspory nepřinese, míní šéf ČRo. Ekonomický nesmysl, odvětil Babiš |
V této chvíli dochází ke zvýšení poplatků vládními stranami. Jenže trendy hovoří jasně. Vládní strany s největší pravděpodobností okusí tvrdou skývu opozice. Evidentně je možné přijímat zákony svévolně, poplatky zvýšit i snížit. Evidentní je plán opozice spojit ČT a ČRo a převést je pod státní rozpočet (v evropském kontextu nic divného). A tak mají tamní šéfové následující rozhodování. Buď se pokusí opravdu strhnout veřejné mínění tak, aby vyhrála opět stávající vláda. Což ve světě, kde soukromé televizní a rozhlasové stanice měří padni komu padni, vypadá jako snaha předem odsouzená k neúspěchu. Nebo, v souladu s pudem sebezáchovy, dosáhnou vyváženosti vysílání, ostentativně dají prostor všem názorům, včetně oponentních, aby přežili i za příští vlády.
Vládní strany si to načasovaly špatně. V kuloárech se jasně nese původní úvaha. Budeme je tak dlouho napínat s poplatky, aby co nejdéle museli pískat tu naši. A pak jim to milostivě dáme. Jenže takto na poslední chvíli v době předvolební, když budou mít ČT a ČRo své jisté, bude zbývat už jen jeden způsob, jak dokázat, že se nenechali uplatit. Vyvětrat a vymést pavučiny jediného správného názoru a umožnit základ demokracie – pluralitní diskusi.
