Premium

Mimořádně jen 19 Kč/měsíc
na prvních 5 měsíců

Končí éra sedmi hubených let. Mohlo by jít o docela dobrý rok

Úhel pohledu   10:00

Euro a česká koruna. | foto: Profimedia.cz

Česko má za sebou hospodářsky nečekaně dobrý rok. Ekonomika v loňském roce podle všeho přidá znatelně přes dvě procenta. A také do roku letošního lze ekonomicky hledět s optimismem.

Ekonomiku nyní táhne spotřeba domácností, které těží z růstu reálných mezd. Ten vloni měl atakoval pětiprocentní úroveň. Nicméně ani třeba zahraniční obchod nezůstává pozadu. Vždyť jeho přebytek vloni mohl přesáhnout 220 miliard korun a pro změnu tak atakovat historický nominální rekord. A to přitom mělo Česko papírově patřit k zemím, které americká cla prezidenta Donalda Trumpa zasáhnou vůbec nejtíživěji.

Řeknete si v roce 2026 v zaměstnání o vyšší plat/mzdu?

celkem hlasů: 248
Hlasování skončiloČtenáři hlasovali do 10:00 pátek 9. ledna 2026. Anketa je uzavřena.

Ale rok je v ekonomice krátká doba. Takže výše řečené zasaďme do dlouhodobějšího kontextu. Spotřeba domácností sice v loňském roce solidně rostla, stejně jako reálné mzdy, ale Česko v uplynulých letech vykazovalo nejhlubší propad právě reálných mezd ze všech zemí OECD. Vlastně jsme spadli do propasti, z níž se nyní drápeme zpět. A to po velmi příkrém srázu, takže vlastně dost vysoké tempo růstu reálných mezd není tak překvapivé – je číselným vyjádřením toho příkrého srázu. Teprve v těchto dnech se průměrná hrubá mzda v Česku dostává v reálném vyjádření – v očištění o inflaci – na úroveň předcovidového roku 2019. To už tak slavně nezní. To spíše jen naznačuje, že se konečně chýlí ke konci doba sedmi hubených let.

Rok 2026 tak ovšem bude rekordní z hlediska kupní síly průměrné hrubé mzdy v Česku. Konečně z daného hlediska předčíme úroveň dosud rekordního roku 2019 a budeme moci konstatovat, že jsme z propasti venku. Z propasti, do níž nás uvrhl nejprve covid a posléze válka na Ukrajině a ekonomické dopady obého. Pochopitelně, nejtíživějším z těchto dopadů bylo mocné zrychlení inflace. Právě ta může z velké části za to, že Česko spadlo do propasti tak hluboké, hlubší než jiné ekonomicky srovnatelné země. Inflační tlaky českou ekonomiku přitom zcela neopustily.

Čarování se sazbami

Vždyť Česká národní banka ponechává svoji základní úrokovou sazbu na úrovni 3,5 procenta. Přetrvávající inflační tlaky zejména v oblasti služeb, ale také možný hlubší deficit státního rozpočtu v roce 2026, rovněž potenciálně proinflační, aktuálně představují klíčové důvody, proč centrální banka sazbu nemění. A měnit jen tak nebude ani v roce 2026. Na stávající úrovni zůstává sazba od první poloviny loňského května a trh většinově soudí, že ČNB ponechá sazbu beze změny v dalších zhruba dvanácti měsících, načež další její pohyb by měl být nahoru. Spíše menšinový názor ovšem má za to, že pro rok 2026 nadále existuje prostor pro redukci základní sazby.

Svět nevzkvétá. Jaká byla první čtvrtina 21. století?

Například nizozemská banka ING se zatím neobává nárůstu inflačních tlaků v Česku, jejž by podle některých tuzemských komentátorů měly vyvolat navýšené výdaje nové české vlády. Naopak, banka pro rok 2026 pracuje s možným scénářem trvalejšího poklesu inflace v ČR pod úroveň dvou procent. ING proto dokonce nevylučuje, že ČNB v roce 2026 přikročí ke snížení své základní sazby, neboť právě inflace může dle ING trvaleji klesnout pod úroveň cíle centrální banky ve výši dvou procent. A protože je třeba podle ING čekat spíše snížení než zvýšení základní sazby, česká koruna zmírní své dosavadní loňské zpevňování a v roce 2026 posílí jen k úrovni 24 Kč za euro.

ČNB svojí poměrně přísnou měnovou politikou přispívá ke stlačení inflace na podprůměrnou úroveň v rámci EU. Podle Eurostatu činila meziroční inflace v ČR v listopadu 1,8 procenta, zatímco na Slovensku vykázala hodnotu 3,9 procenta a v Rakousku či Chorvatsku dokonce 4 procenta. Klíčovým důvodem je fakt, že Evropská centrální banka drží základní sazby citelně níže než česká. ECB nastavuje svoji základní depozitní sazbu na úrovni 2 procent. Česko tak vykazuje poměrně nízkou inflaci, neboť platí korunou. Kdyby platilo eurem, bude inflace třeba i více než dvojnásobná, jako v sousedním Rakousku nebo na Slovensku.

Již vzpomínaný hlubší deficit státního rozpočtu se v roce 2026 může přiblížit úrovni 400 miliard korun. Nová vláda Andreje Babiše bude chtít ve státním rozpočtu pro rok 2026 udržet deficit veřejných financí pod hodnotou tří procent hrubého domácího produktu. HDP by měl v roce 2026 dosáhnout v běžných cenách sumy 8 940 miliard korun, plyne z nejnovější, listopadové prognózy ministerstva financí. Tento údaj vychází z předpokladu loňského reálného růstu české ekonomiky o 2,4 procenta a růstu roku 2026 o 2,2 procenta.

Americké firmy se připravují na rok 2026. Nabírání lidí není na pořadu dne

Minulá vláda premiéra Petra Fialy počítala pro rok 2026 se schodkem veřejných financí čítajícím 1,9 procenta, a to při předpokládaném deficitu státního rozpočtu 286 miliard korun. Jestliže by se rok 2026 měl místo toho schodek veřejných financí v režii již kabinetu Andreje Babiše vyhoupnout na nejvýše 3 procenta HDP, značí to za jinak stejných okolností nárůst deficitu státního rozpočtu maximálně na zhruba 384 miliard korun. Což už skutečně není daleko od zmíněné psychologické úrovně 400 miliard korun. Česko tak ani v roce 2026 zřejmě nedosáhne na lepší rating.

Přitom celkové ratingové hodnocení Česka se už za působení Fialovy vlády vyvíjelo hůře než za všech předchozích kabinetů nastoupivších v ČR v tomto miléniu. Fialův kabinet je totiž vůbec první, jenž začal Česku vládnout v tomto tisíciletí, vládl déle než dvanáct měsíců a přitom se za jeho působení ratingové hodnocení Česka vůbec nezlepšilo. Za působení všech předchozích kabinetů tohoto milénia, které vládly alespoň jeden rok, se vždy zlepšilo.

Stagnace ratingu bude podle všeho charakterizovat i rok 2026. Přesto by mohlo jít o ekonomicky opět docela dobrý rok.

Vstoupit do diskuse (6 příspěvků)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.