Stalo se tak po letech a desetiletích úsilí a evropské vlády, včetně té české, doufají, že jim to časem pomůže více naplnit státní kasu. Výsledek je ale nejistý.
Návrh sám o sobě a hlavně jeho schválení je malou revolucí. Je to začátek cesty k celosvětové dani – či spíše k minimální celosvětové výši jedné daně. Podle jeho proponentů by to mělo velkým nadnárodním společnostem znemožnit zdaňovat své zisky v tak zvaných daňových rájích, danit je více ve vyspělých zemích, kde tyto společnosti vydělávají, a zabránit „závodu ke dnu“. Tedy snaze jednotlivých zemí přetáhnout k sobě velké firmy prostřednictvím nižších daní, a mít tak zisk z jejich zdanění, na což další země reagují svým snížením daní a tak pořád dokola, až je objem vybraných daní od nadnárodních firem mizerný či téměř nulový.
Jenže velké nadnárodní společnosti využívají ke snížení svého zdanění nejen toho, že jsou někde nízké daňové sazby, ale i různých (většinou právních a účetních) operací, které jim umožňují snížit si základ daně a tím i její výši. Přitom využívají nejen klasické daňové ráje, které si představujeme jako ostrovy s palmami typu Britských panenských ostrovů či Bermud v Karibiku, ale i třeba evropského Irska a Nizozemska. Zvýšit sazbu daně je jedna věc, omezit různé daňové a finanční konstrukce druhá.
Zároveň je minimální patnáctiprocentní výše daně vlastně docela nízká. Nadnárodním firmám se i pak vyplatí danit své zisky jinde než třeba ve Francii, kde je firemní daň okolo 30 procent, nebo v Česku či Velké Británii, kde je sazba 19 procent. Těžké bude také donutit nadnárodní firmy k tomu, aby platily vyšší daně tam, kde prodávají své služby a výrobky. Budou se bránit tím, že daň se přece počítá ze zisku a nikdo po nich nemůže chtít, aby jako zisk vykazovaly příjmy z prodeje, aniž by si odečetly náklady včetně těch vznikajících v jiné zemi. V tom budou mít pravdu.
Na druhou stranu zahraniční náklady je těžké kontrolovat. Převedení výroby a vývoje do těch zemí, kde daná firma prodává své služby a výrobky, by bylo drahé a nesmyslné. Málokdo si přeje, aby v tuzemsku fungoval jen nějaký český Facebook nebo aby se tu prodávaly jen telefony Apple vyvinuté třeba v Olomouci a vyrobené v Praze. Telefony vyvinuté ve Spojených státech a vyrobené v Číně jsou bezpochyby technicky dokonalejší a levnější. Jediným řešením pro naplnění stáních pokladen a také vyrovnání daňových nespravedlností, kdy velké nadnárodní firmy často platí oproti malým místním firmám směšné daně, je tak kromě navržené jednotné mezinárodní sazby zároveň snížení firemních daní. Určitě u nás a i v dalších evropských zemích. Ostatně, uleví to nakonec především místním podnikům, protože ty nadnárodní se vysokým sazbám daní umějí vyhnout.
