Spekulace o kurzu měn jsou jedním z nejriskantnějších „žánrů“, o který se může ekonom pokoušet. Kurz se na horizontu minimálně jednoho roku dle ekonomických fundamentů prostě příliš nevyvíjí, takže jakýkoliv odhad je opravdu těžký. V každém případě mezi faktory, které se musí brát v úvahu, patří nejen vývoj zahraničního obchodu, který dnes do značné míry určuje logistická situace ve světových řetězcích a pro nás velmi významný vývoj cen energií, ale důležitý je také vývoj měnové politiky hlavních centrálních bank.
Zejména americké centrální banky FED a Evropské centrální banky (ECB) v eurozóně. A nejen to. V konečném výsledku to však vše může přebít mnohem méně předvídatelný sentiment finančních trhů vůči měnám v „nových“ zemích Evropské unie, kam nás někteří analytici zahrnují.
Ceny potravin jsou vedle energií rovněž ruskou válečnou zbraní, tvrdí viceguvernérka ČNB Zamrazilová |
Ani to ale není všechno. Přemýšlení o české koruně a možném letošním vývoji jejího kurzu také docela významně komplikuje to, že se kurz koruny docela „hýbal“ už před ruskou agresí. V posledních měsících loňského roku byl z dnešního hlediska významně slabší a osciloval někde kolem 24,30 Kč za euro. Těsně před koncem roku začal kurz koruny prudce posilovat – tekly k nám z Ruska peníze?
Učebnicový zásah
V lednu se tak kurz koruny stabilizoval na úrovních okolo 24,30 Kč za euro, aby okamžitě po zahájení agrese Ruska na Ukrajině oslabil až k 25,70 Kč za euro. Pak přišly úspěšné intervence ČNB a stabilizace s nimi spojená. Ovšem jak dalece se kurz změnil, už není úplně triviální úvaha.
Z hlediska ekonomických učebnic šlo nicméně v případě ČNB o příkladný zásah, který stabilizoval kurz koruny na úrovních, které dnes významně – zvláště s porovnáním se situací v převážné většině dnů posledního čtvrtletí loňského roku – přispívají ke snižování inflace způsobené nárůstem cen dovozů, tedy primárně energií. Současně tím správně využívá rezervy akumulované v drtivé většině v období předcházejícímu odchodu z intervencí proti posilování kurzu v roce 2017. Samozřejmě je tu kritika z několik stran týkající se obav z deficitu zahraničního obchodu a běžného účtu, zvyšování úrokových sazeb v zahraničí a tím možného oslabení korunu.
Nelichotivé srovnání. V porovnání se sousedy zaplatí Češi za elektřinu nejvíce, levnější je i na Slovensku |
Faktor deficitu zahraničního obchodu a běžného účtu má ale dnes menší význam, než se mu přikládá. Zaprvé byl jeho prudký nárůst k hodnotám běžně považovaným za rizikovější do značné míry způsobený růstem cen energií, které se, zdá se, postupně stabilizují na hodnotách z počátku loňského roku. Deficity to pak podstatně zmenší. A za druhé, což je ještě mnohem významnější, se naše devizové rezervy pohybují okolo úrovně zhruba poloviny našeho HDP. Je to úroveň, která stačí k financování těchto deficitů na pět let, či spíše déle.
Při obavách z toho, že zvýšení úrokových sazeb hlavních centrálních bank sníží přitažlivost české koruny pro zahraniční investory, je třeba si uvědomit, že to zvyšování má své limity. V USA už data o ekonomickém vývoji naznačují, že nějaké významné zvyšování sazeb nebude ke snížení inflace potřeba.
V eurozóně, kde by bylo přitvrzení měnové politiky podstatně více žádoucí, zase možnost zvyšování sazeb Evropské centrální banky stále limitují ohledy na náklady, za které svůj dluh financuje především předlužená Itálie. ECB nechce způsobit krizi eurozóny a eura. Nedá se tedy čekat, že by se rozdíl mezi úroky na dluhopisech v eurozóně a u nás snížil na úroveň, která bude činit naši měnu neatraktivní. Bez ohledu na to, že poptávkou tažená inflační čísla eurozóny, primárně tedy jádrová inflace, opět nemile překvapily.
Dluh státu nebezpečně roste. Ekonomové kritizují neblahý trend, trpí tím i řada firem |
Problém ovšem může pro českou korunu představovat už zmíněný sentiment trhů ovlivněný politickými či jinými událostmi. Osobně si pamatuji doby, kdy se kurz v modelu ČNB, tehdy nepochybně nejsofistikovanějším nástroji pro předpovídání vývoje české ekonomiky, odchyloval od skutečnosti o několik korun nahoru, či dolu. A sentiment trhů se může změnit rychle. Koneckonců, Rusové evidentně ohlašují a připravují ke konci února „něco nového“...
Klíč drží v Moskvě
Celkově úspěšné intervence ČNB v loňském roce a jasně deklarovaná ochota bankovní rady v novém složení v nich v případě potřeb pokračovat změnily výhled vývoje kurzu koruny. Nic na tom, při vědomí velikosti našich rezerv nejspíš nic nezmění ani akce jiných centrálních bank, ani fakt, že se náš zahraniční obchod otočil po letech do mírného či výraznějšího minusu.
Pokud si navíc uvědomíme, že ono posílení, jehož jsme dnes svědky, není třeba v meziročním porovnání tak vysoké, lze si představit, že koruna ještě může překvapit i dalším posílením. Hlavním rizikem, a to nejen pro naši ekonomiku, totiž není ekonomický vývoj a jeho parametry, ale to, co Rusové provádějí v Ukrajině.
