Nejprve před rokem zadlužené lidovce vytáhl do Poslanecké sněmovny a posléze vyjednal účast ve vládě Bohuslava Sobotky. O půl roku později dosáhl nejlepšího volebního výsledku lidovců v evropských volbách, když získal tři euromandáty.
V komunálních volbách strana skončila mezi parlamentními stranami s celkem 3792 zastupiteli na prvním místě a úspěšný rok zakončila druhým místem v senátních volbách. V lidoveckém dresu se do senátu dostali čtyři kandidáti a další tři ve spolupráci KDU-ČSL se zelenými a piráty.
Přestože Bělobrádek dosáhl s lidovci na podobná a možná ještě výraznějších volební čísla než jeho slavný předchůdce Josef Lux, uvažuje kvůli rodině a nemoci o odchodu z čela strany. Stát by se tak mohlo příští rok na jaře na sjezdu. „Člověk se rozmýšlí, jestli má ty stresy zapotřebí, protože politika je velice nevděčná. Ale nabývám přesvědčení, že bych eventuální kandidáty opět vyzval na souboj. Myslím, že se mi povedlo, co jsem si vytknul,“ řekl v rozhovoru pro sobotní MF Dnes.
Kdyby se udělovaly v politice ceny, Bělobrádek by si za uplynulých dvanáct měsíců ocenění zasloužil. Nejen za výsledky ve volbách, ale i za to, že v Sobotkově vládě jeho strana působí dojmem tlumícího prvku a jakéhosi krotitele divochů.
DALŠÍ GLOSY K VOLBÁM NA LIDOVKY.CZ |
Je tu přesto ještě jedna výzva, která před Bělobrádkem leží jako hozená rukavice. V středo-pravém prostoru se z KDU-ČSL stává nejsilnější hráč. Pokud by se chtěl předseda zasadit o integraci rozbité pravice, měl by učinit gesto a nabídnout návrat bývalým lidovcům kolem Miroslava Kalouska ve skomírající TOP 09. Jejich nula mandátů v senátních volbách mluví za vše.
