Největší inovace od vynálezu krájeného chleba. Proč někdy náš život mění i zdánlivé prkotiny

Poslední slovo   20:00
S obdivem k vynálezu krájeného chleba se potkávám v anglicky psaných textech už pěkných pár let a vždycky mě napadne, jestli to ten, kdo to řekl nebo napsal, myslel ironicky, nebo vážně a taky jestli je ta ironie na místě. Třeba když jsem teď na krájený chléb narazil v textu svého oblíbeného politologa Fareeda Zakarii, který je věnován Trumpovým clům (Washington Post, 18. 4.), tedy tématu tak vážnému, až nezbývá než se mu ironicky smát. Zakaria cla označuje za ekonomický omyl okopírovaný z časů, kdy Amerika rovněž divoce clila, ze strachu, že jinak bude okradena cizáky.

Jaroslav Veis | foto: Lidovky.cz

Právě vyvrcholila léta plná převratných inovací a historických mezníků. Americká společnost se proměňovala z tradičně farmářské v průmyslovou, rodila se nová ekonomika. Zdokonalovala se pásová výroba automobilů a dalšího průmyslového zboží, rozvíjelo se dopravní letectví, rozšiřovalo se rozhlasové vysílání, nastával boom filmu, vypočítává Zakaria. Připomíná i první náplasti, „podle mnohých největší věc od krájeného chleba“.

Rusko má krvavé hranice. Střet civilizací a proměna světového řádu po třiceti letech

Proč zrovna krájený chléb? Copak může krajíc být historickým mezníkem?

No, může. Zvlášť když jde o hodně nadýchaný a měkký krajíc chleba pečeného ve formě, který je v Anglii i v Americe hojně rozšířen. Krájet ho nožem je utrpení a najít způsob, jak se ho zbavit, byla docela výzva. Utkal se s ní zlatník z Missouri Otto Frederick Rohwedder, který prodal krám se šperky a po deseti letech práce měl v roce 1928 stroj nejen na krájení, ale i balení chleba do voskovaného papíru.

Inovace se rychle rozšířila po celé Americe. Především proto, že reagovala na potřeby společnosti: každodenní tempo se zrychlovalo, stále víc žen bylo zaměstnaných, měnil se životní styl. Krájený a balený chléb byl vždy po ruce, šetřil čas, neokoral, krajíce byly jeden jako druhý, hodily se do topinkovače i na sendviče do školy i do práce. S nimi se rodil fenomén „fastfoodu“, McDonaldovy hamburgery byly až druhým krokem.

Krájený chléb byl změna tak zásadní, že když v roce 1943 v rámci válečných úspor kovu a voskovaného papíru úřady nařídily, aby se přestal vyrábět, byl zákaz po celonárodních protestech za pár týdnů odvolán. Tak důležitý to byl pro Američany vynález.

Čepice a politika aneb Od bejzbólky MAGA až po naše masaryčky

Mimochodem náplast, druhá nenápadná, leč důležitá inovace, o níž se Zakaria zmiňuje, se prosazovala mnohem pomaleji. Pomohlo jí, až když ji první výrobce, firma Johnson and Johnson, jejíž nákupčí bavlny Earle Dickson náplast vymyslel pro svou nešikovnou ženu, začal zadarmo rozdávat skautům.

V padesátých letech pak pronikly zabalené krajíce i do jazykové zásoby jako metafora pokroku i konzumní kultury. V tom už má prsty reklama: první zaznamenané použití pochází z roku 1952 a na svědomí to má pekařská firma Wonder Bread. Neplést prosím s podprsenkářskou firmou Wonderbra, i když, kdo ví, možná i o push-up modelu někdo říká, že je to největší inovace od vynálezu krájeného chleba.

Vstoupit do diskuse (4 příspěvky)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.