Zatímco třeba v západních Čechách byly povodně v zásadě vzdáleným tématem, na Jesenicku či Krnovsku tomu tak rozhodně nebylo. V Telči jsem v týdnu na ulici zaslechl, že v obchodě nejsou gumáky, protože je všechny odvezli na Moravu.
Povodně budou mít nejspíše ještě další politickou a právní dohru, ministr vnitra bude muset možná vysvětlit, proč vůbec nesvolal Státní volební komisi. Poučení pro příště, jak a zda vůbec organizovat volby v době mimořádných situací.
Referendum, či nikoliv?
Jak už tomu bývá, regionální volby bývají doménou především celostátních stran. Opoziční strany je považují za referendum o vládě, ty subjekty, které ji tvoří, takový charakter soutěže odmítají. Snad až na Mikuláše Ferjenčíka, který na sociálních sítích neprozíravě napsal, že pokud voliči chtějí, aby zůstali Ivan Bartoš a Jan Lipavský ministry, nechť volí Piráty. Vzhledem k tomu, jak ministr Bartoš nezvládá digitalizaci, vypsat o něm referendum byla velká odvaha.
V krajských volbách triumfovalo ANO. Své bašty uhájili jen Kuba, Grolich a Půta |
V krajích se objevovaly zejména billboardy lídrů, kteří kritizují vládu. Andreje Babiše, Tomia Okamury, Kateřiny Konečné a někde jsem zahlédl spot, který zobrazoval hranatou volební urnu a hranatého Filipa Turka. Což měla být posila pro Přísahu a Motoristy. Podpora celostátních lídrů Spolu regionálním kandidátkám byla minimální, nebo vůbec žádná. Vzhledem k nízké popularitě vlády to však překvapivé nijak nebylo.
Opomíjení regionálních témat
Poněkud zvláštní byl i přístup České televize, který snad můžeme označit jako bezradný. Ta si nechala zpracovat volební potenciál, na základě něhož zvala strany do volebních studií, již v srpnu. Tedy v době, kdy lidé politiku zcela ignorují. Ale budiž, nějaký klíč musela použít. Jen možná nemusel být na základě zbytečného průzkumu.
Fialová vlna proti Fialovi. Povodeň vládu nezachránila, Piráti se topí, ale i Babiš si musí dávat pozor |
Bezradnost se však ukázala v závěrečné debatě stranických předsedů, kteří ani ve volbách nekandidovali. Naopak přijít nemohli ti, kteří se o hlasy voličů ucházeli. Byli by dle ČT totiž zvýhodněni vůči ostatním regionálním či senátním kandidátům. Takovou opatrnost si však diváci nezaslouží, politika je totiž bojem o moc (skoro) se vším všudy. Že lídr kandiduje? Proto šel také politiky.
Celostátní média se plně přizpůsobila hlavní volební soutěži mezi vládou a opozicí. Ta je sice minimálně vzhledem k příštím sněmovním volbám důležitá, nicméně řešení regionálních problémů nepomáhá. Čas od času se můžeme maximálně dočíst, o co hůř než v Praze se žije na Ústecku, Karvinsku či kolem Příbrami.
Opomíjíme tak velmi důležitá lokální a regionální témata. Například v Olomouckém kraji žije polovina obyvatel v hospodářsky a sociálně ohrožených územích, zatímco v České republice je to čtvrtina obyvatel. Nemáme bohužel často taková regionální média, která by o těchto tématech dokázala fundovaně psát. Chybí jim čas, lidé i peníze.
Proč tak moc chodili k volbám Jihočeši? Možná víc než povodně je ovlivnil hejtman Kuba |
Jak hluboké je morální dno?
Volby navzdory minimální kampani ukázaly dvě důležité věci. Zaprvé, nespokojenost lidí s vládou je tu i bez silné mobilizační kampaně provázána s hnutím ANO, případně dalšími kritickými subjekty. Andrej Babiš se už ani nesnaží jezdit po regionech a hlasy nespokojených mu padají samy.
Zadruhé, regionální stranické systémy jsou možná ještě více roztříštěné než na celostátní úrovni. ODS někde nechce nebo nedokáže spolupracovat s lidovci a TOP 09, s pravicí spolupracují zelení, někde regionální strany vytlačují ty parlamentní. V každém případě tyto volby pro mnohé sloužily jako test.
Vzpoura voličů proti Pirátům. O co všechno strana přišla a co čeká Bartoše ve vládě? |
Třeba Okamurova SPD si zkoušela, kam může ve volbách obsahově zajít, jak hluboké je morální dno. Zkoušela rovněž, navzdory dřívější kritice koalic, spolupracovat s PRO Jindřicha Rajchla, Trikolórou či Svobodnými. KSČM si otestovala novou značku, Přísaha spolupráci s Motoristy a sílu značky a regionálních lídrů.
Volby jsou důkazem, jak moc se česká politika změnila. Ve své podstatě už u nás neexistuje, ta stranická ani programová.
Autor je politologem, současně byl neúspěšným krajským lídrem společné kandidátky Sociální demokracie a hnutí Společně pro kraj v Olomouckém kraji.
