Další strany vypadají, že kandidují jaksi jen z povinnosti, lidovci počínaje, STAN a TOP 09 konče. U lidovců a TOP 09 je to obzvláštní pikanterie. KDU-ČSL, kdysi tak hrdá strana s historickou tradicí a širokou členskou základnou, doplácí na chyby a náklady pětikoaličního vládnutí.
Zatímco v uplynulých třech desetiletích se měla vždy čím chlubit, nyní její hlavní priority – podpora rodin s dětmi a tradiční pojetí společnosti a venkova – berou za své ve světle obhajoby osekání důchodů, pozdějšího odchodu do penze, zvyšování daní a škrtání daňových výhod pro rodiče, manželství pro homosexuály apod.
Vyčpělé béčko ODS
Do nebe volající skandál je, že strana kývla na zvýšení rodičovské pro rodiče dětí narozených jen na začátku letošního roku, jako by děti a rodiče narozené v letech předchozích byly snad méně potřebné. A to přitom lidovci v době vlády ANO a ČSSD bojovali za odstupňované přidání všem.
TOP 09 vzniklá jako béčko ODS pro voliče, kterým vadily korupční aféry doby tlustých krků s řetězy, vábila doposud na program městského liberalismu a zahraniční aktivistické politiky i na úkor politicky domácí. Dle preferencí a naprosto neznámých tváří kandidátů evidentně vyčerpala svůj raison d’être (důvod bytí – pozn. red.). Po třech letech reálného propadu ekonomiky a zvýšení daní, za což občané dostávají osekané služby států, si za sladké řeči a afektované vzdychání ohledně situace i daleko mimo Evropu nikdo nic nekoupí.
Na palubě vlastního Švindlbusu? Pokud Piráti v krajských volbách pohoří, začne pro ně tvrdý boj o holé přežití |
Piráti se snaží dokázat, že po třech letech bafuňaření, rozkladu zahraniční politiky a zpackání digitalizace stavebního řízení jsou stále rebelové, což je snaha přímo eschatologická.
O zopakování úspěchu evropských voleb se pokouší levicová koalice Stačilo!, kombinující často KSČM, sociální demokraty obou ritů a Českou stranu národně sociální (ČSNS). Jejich kandidáti jsou velmi agilní jako každý, kdo se pokouší postoupit po vertikále.
Na své si pomýšlí také SPD sázející na kritiku vlády a varování před migrací. Pak už zbývá jen pelmel podivných uskupení politiků buď se stydících za své mateřské strany, nebo účelově tvořící místní koalice. Je jich taková spousta, že by lehce mohlo dojít k opomnění toho nejdůležitějšího.
Kraje jako semeniště korupce
Kraje ve své podstatě slouží jako převodní páky pro peníze ze státního rozpočtu. Zhruba dvě třetiny mají ze státního rozpočtu a spravují peníze z unijních fondů. Necelou desetinu mají z daní přímých a nepřímých. Jak dokázala i poslední korupční kauza v Ústeckém a Karlovarském kraji, je to přímo semeniště korupčního jednání.
Příležitost dělá zloděje bez ohledu na stranickou příslušnost, přičemž se účastní i strany, které se na celostátní úrovni zcela nesnáší. ANO těch několik černých ovcí bez pardonu vyloučilo, ODS zpravidla stačí pozastavení členství, sociální demokraté mají přístup ne zcela srozumitelný.
Bez zajímavosti není argumentace KSČM a Pirátů, že jejich lidé se čachrů neúčastnili. Hnutí STAN čelí dlouhodobě kritice, že z korupčního podhoubí regionální politiky vyrostlo. TOP 09 je natolik nevýznamná v regionech, že to nemá cenu rozvádět. Lidovci si dokáží přilepšovat zpravidla legálně uplacírováním svých členů do pracovních pozic.
Jsou samosprávní převodníky peněz vůbec potřeba?
Jakkoliv je výše zmíněné generalizací, u níž lze vždy najít výjimku potvrzující obecné pravidlo, vede ke zřejmé úvaze. Jsou vůbec kraje potřebné, vhodné a účelné coby převodníky velkých peněz, jejichž funkční soukolí je skryto v šeru technického zázemí daleko od pozornosti centra?
Televize před volbami představí kraje a diváky zvou na debaty s kandidáty |
Jestliže obce jsou dostatečně malé, aby v nich většina věděla, kdo je kdo a s kým má vazby a celostátní úroveň je v centru pozornosti a kontroly, nejsou snad krajské územní jednotky příliš malé na kontrolu všech všemi a příliš velké na odhalení klientelismu a šance machinací v miliardových rozpočtech?
Debata o zrušení krajů v dnešní podobě s danými úkoly a pravomocemi je namístě. Dokud ale existují, jistě má k volbám cenu jít. Vzhledem k jejich právům a povinnostem v oblasti silnic (infrastruktury obecně) a vzdělávání je platná úvaha, že lepší volit členy stran než různé přeběhlíky a účelové koaličníky.
V předvolební kampani dominují celostátní témata, podobně jako při úspěchu ČSSD bojující proti poplatkům u lékaře. Ten urážel platící i vybírající. Nyní žijeme v době, kdy se zemi nedaří, kumulativní inflace přesáhla třicet procent, na což poukazuje nejen opozice.
Na co dobrého mohou poukázat vládní strany v domácí politice? Reálně jde samozřejmě o moc a peníze jako vždy, což je v případě krajů obtížně možno zahalit mlhou ideologie. Volební klání před krajskými volbami se tentokrát odehrává v rytmu vymlčeného veřejného tajemství, což ale neznamená, že to není příležitost vyjádřit se k celostátní situaci.
