Městští činovníci jsou fascinováni představou, že lidi, kteří dělají nepořádek či páchají drobnou kriminalitu, pošlou jednoduše „pryč“, rozuměj do jejich domovské obce. To, že problém jen přesunou jinam, je ukázkou obecního partikularismu, který si nevidí na špičku nosu. Čím si „domovské“ obce své problematické občany zasloužili? Jen tím, že dotyčný tam má bydliště, třeba tam žil na ubytovně, než jej propustili z práce.
Přesun do domovských obcí byl možný za první republiky, kdy domovské právo existovalo, ale připomeňme též, že existovala i jistá obligace obcí postarat se o své chudé a nemohoucí.
Nyní ovšem žijeme v jiné době a obnova takového práva nepřichází v úvahu. Nebo si dovedete představit, že se někam přestěhujete a spolu s nákupem nemovitosti prosíte na radnici o změnu domovského práva? A co když se nebudete líbit starostovi, nebo někomu z vlivných radních?
Ne, obnova tohoto statutu by neprošla i proto, že je v rozporu s našimi svobodami, například svobodou pohybu. Může-li nám někdo tuto svobodu omezit, pak jedině soud a nikoli starosta, kterému může vadit leckdo a leccos.
Jen pendrekem se nic nevyřeší
Že si bez zákona dělají „živlové“, co chtějí? To úplně není pravda, s problematickými lokalitami a lidmi v nich se musí pracovat a nejen pomocí represivních sil. Města jen zřídka provádějí nějakou sociální práci v terénu, na to si raději najímají neziskovky, nicméně je jednoznačné, že jen pendrekem se nic nevyřeší. Chce to jen invenci a vůli k činu. Prostředek se již najde.
Muž v Plzni po hádce pobodal dva příbuzné, policie řeší vraždu a pokus o ni |
Chcete příklad? Žižkovskou Řehořovu ulici obtěžoval dlouhé měsíce hlukem, výtržnostmi a násilnostmi noční klub provozovaný ukrajinským majitelem. Místní si stěžovali marně, radnice byla nečinná, a všichni do kolečka opakovali, že se opravdu nic dělat nedá.
Pak se objevila petice, které se dostalo široké veřejné pozornosti, a „najednou“ se něco hnulo. V klubu si podávali dveře celníci s cizineckou policií, začaly padat pokuty a není vyloučeno, že na vykutáleného majitele si posvítí i berňák. Dokonce i starosta, který hrál mrtvého brouka, se najednou hlásí ke své odpovědnosti.
Ne, problém tohoto klubu není vyřešen, stačí totiž trošku povolit a chování návštěvníků se může vrátit do starých kolejí. Jenže pokud by se to stalo, bude to široce zveřejněno a minimálně starosta se může třást o své znovuzvolení. Stát ani obce nejsou bezmocní, jen musejí chtít konat a své pravomoci řádně využívat.
