28. února 2007 9:45 Lidovky.cz > Zprávy > Názory

Kriminálka Miami kazí naši policii

Horatio Caine, vyšetřovatel CSI: Miami. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Horatio Caine, vyšetřovatel CSI: Miami. | foto: CBSReprofoto

PRAHA Mám rád knihy a filmy s kriminální zápletkou, Škvoreckého Nápady čtenáře detektivek či seriál Hercule Poirot patří k mým nejoblíbenějším knihám a televizním programům. Co ale rozhodně „nemusím“, to jsou kriminální seriály typu Kriminálka Miami, Sběratelé kostí a jiné. Nejde mi ani tak o herecké výkony, kulisy nebo počet mrtvol.

To, co způsobuje moje skřípání zubů a následný skok po dálkovém ovládači, je způsob, jakým je vykreslována práce na místě činu, zajišťování důkazního materiálu a následná analýza a vyhodnocování důkazů, například v DNA laboratoři. Možná si teď pomyslíte: A co? Vždyť je to taková neškodná pohádka pro dospělé. Neškodnost těchto seriálů se však ukazuje býti stejně pomíjivou jako uvedení jednoho skvělého a neškodného léku na bolest (heroin).

Jak to v takovém seriálu, který popisuje neexistující perfektní svět vyšetřování trestné činnosti, chodí?

K vraždě dojde ve 3.00 ráno. Ve 4.30 už jsou na místě činu za svitu měsíce a UV svítilen zajištěny všechny stopy; detektiv se jde domů osprchovat; v 6.00 už na něho čekají výsledky daktyloskopického vyhodnocení otisků prstů. Než si zalaškuje s kolegyní, která má osobní problémy s jedním novinářem, už se mu do rukou dostávají výsledky analýzy půdy a mikroskopických vláken.

V průběhu ranní kávy pak má k dispozici zprávu od soudního lékaře a než si nad mrtvolou prodiskutuje pitevní protokol, přichází zachmuřený genetik a mává DNA profilem zatím neznámého pachatele. Sprostý podezřelý je naštěstí nablízku, a tak je díky DNA celý případ úspěšně uzavřen ještě před koncem pracovní doby. Takže už jen stačí zavřít za pachatelem dveře cely a jít s kolegy z laboratoře na pivo. Závěrečná znělka, titulky, reklama na erekci.

Zrádný CSI efekt
Téměř celý minulý rok jsem strávil jako expert EU na Slovensku, kde jsem v rámci programu PHARE školil policejní genetiky, vyšetřovatele, prokurátory, soudce a kriminalistické techniky o zásadách, možnostech a pravidlech použití analýzy DNA při objasňování trestné činnosti. Právě tam jsem se na vlastní kůži přesvědčil o nezměrné škodlivosti moderních krimiseriálů v souvislosti s prací orgánů činných v trestním řízení. DNA experti byli relativně nepostiženi, ale u všech ostatních kategorií jsem zaznamenal silný CSI efekt (Crime Scene Investigation – ohledání místa činu; původní anglický název seriálu – pozn. red.).

Co tento CSI efekt znamená v praxi? Kvůli neustálému sledování kriminalistické science-fiction se zejména soudci a prokurátoři domnívají, že svědek má vždy bezvadnou paměť, místo činu bylo ohledáno bezchybně, expert se nikdy nemýlí a jednoznačné výsledky analýz jsou k dispozici během několika hodin.

Ani kriminalističtí technici a vyšetřovatelé však nejsou CSI efektu ušetřeni. Buď vytrvale snímají DNA stopy z míst, kde to úspěšně provedl jejich seriálový hrdina (například na záchodovém prkénku veřejné toalety „zaručeně“ naleznete DNA pachatele) a zahlcují svoji domovskou laboratoř neupotřebitelnými vzorky anebo od svých „vzorů“ přebírají špatné návyky a pracují bez rukavic, roušky a overalu, domáhají se přístupu do laboratoře a odebírají vzorky DNA každému podezřelému.

Zkuste si do anglického vyhledávače zadat heslo „CSI effect“, a pokud se nepřeklepnete, dostanete minimálně 1 milion odkazů. V češtině to bude jen několik stovek. Na západě už vědí, v čem je CSI efekt škodlivý.

Rozumné řešení v nedohlednu
Kromě faktu, že orgány činné v trestním řízení jsou těmito krimiseriály svým způsobem zmanipulovány a mají nerealistické představy, musíme si zároveň uvědomit, že vděčnými diváky jsou i osoby, které se zločinu věnují minimálně na poloviční úvazek a podobný způsob bezplatného zvyšování kvalifikace s povděkem vítají. A tak počet míst činu, kde došlo k více či méně úspěšným pokusům o zahlazení či manipulaci stop, každý rok vzrůstá, pachatelé používají rukavice a prezervativy, DNA laboratoře jsou přehlcené nezpracovanými vzorky a nějaké rozumné řešení je v nedohlednu.

Jediný pozitivní vliv CSI efektu vidím v tom, že se na obory související s kriminalistikou a DNA hlásí každým rokem více studentů. Ale to by znamenalo přisunout více peněz do školství, jinak kvantita zvítězí nad kvalitou.

Až zase poběží nějaký CSI seriál, tak já rozhodně před obrazovkou sedět nebudu. Raději budu pracovat na zákonu o DNA, připravovat přednášky a články pro státní zástupce, soudce a ministry (pokud o ně budou stát) či budu přemýšlet o tom, jak jinak a úspěšně bojovat proti CSI efektu. Anebo opět sednu za PC a napíši pro čtenáře LN pravdivé povídání o tom, jak takové dokazování pomocí DNA opravdu probíhá.

Daniel Vaněk, DNA expert