Poločas školního roku přináší možnost - a současně nutnost - rozboru úspěchů i věcí, které se nevydařily. Právě k tomuto bilancování a posouzení příčin případné známkové krize je asi určen pololetní prázdninový pátek, neboť jinak se podle mého názoru jedná o den zcela bezdůvodného školního volna.
Poločasová přestávka ve fotbalové kabině bývá často velmi drsná, vzájemné obviňování z dosavadního krizového vývoje zápasu doplňují vulgarismy silnější než předvedená hra. Fotbal je sice naším národním sportem, ale o pololetní přestávce by nad nevydařeným vysvědčením zbytečně ostrá a obviňující rodičovská slova padat neměla. Kromě toho, že nic podstatného nevyřeší, mohou v dané rodině způsobit či prohloubit krizi důvěry (potažmo i přetížení krizových linek důvěry). Ostré by naopak měly být myšlenky, které se snaží najít společné cesty k nápravě a zavést opatření ušitá konkrétnímu školákovi na míru.
Vysvědčení není jen sloupec čísel, cejchujících příslušné dítě v jednotlivých předmětech. Zkusme se na něj podívat pohledem žáka: kromě mé vlastní snahy svědčí moje vysvědčení
i o tom, jak se na něm spolupodílíte vy rodiče (pravidelným dohledem nad mou pravidelnou přípravou), vy učitelé (srozumitelným výkladem, spravedlností a nápaditostí) i vy ředitelé škol (tím, že pro tu nápaditost učitelů vytváříte prostor). Ano, ten dokument by se měl spíše jmenovat mysvědčení, protože je hodnocením naší společné práce.
Hospodářská krize a „vízo“? Avízo rostoucí nezaměstnanosti - pomineme-li další nevyhnutelné dopady nastupující krize - pouze podtrhuje rostoucí význam dosaženého vzdělání. Vždyť lidé s vysokoškolským vzděláním tvoří v současnosti pouhá 2% z celkového počtu nedobrovolně nezaměstnaných, mají tedy všechny předpoklady přizpůsobit se a uspět i v době krize. Procento dlouhodobě nezaměstnaných vysokoškoláků se ani v období budoucí recese radikálně nezvýší, což o pracovnících s nižším vzděláním rozhodně platit nebude.
Brýlemi se skly broušenými ekonomickou krizí musíme nyní nahlížet na vše. I na to „blbý“ vysvědčení.
