Krypto nám míří do obýváků. Za žádné papírové noviny už se pak neschováme

Úhel pohledu   17:00
Bitcoinová aféra má jeden příznivý dopad: pomohla národu pochopit, jak fungují kryptoměny. Včetně toho, že blockchainy vysledují všechno, co a kolik jste kdy komu zaplatili. A to se už do světa digitálních měn vrhá většina centrálních bank.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Část lidí je z kryptoměn nadšena, většinou proto, že ještě nepochopila, jak fungují normální peníze. Jiná část je zděšena – tam většinou patří lidé, kteří peníze netěží, ale vydělávají. Také já jsem bitcoiny sledoval jen zpovzdálí bez valného zájmu. Začetl jsem se do nich v novinách tištěných na papíře.

Noviny jsou návykové a mají mnoho výhod. Ta největší je, že než se do nich pustíte, nemusíte předtím pročíst tři až pět stran výtahů z několika zákonů a směrnic a nařízení, namátkou: nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (to je to GDPR), zákon č. 110/2019 Sb. o zpracování osobních údajů, zákon č. 111/2019 Sb., kterým se mění některé zákony s přijetím zákona o zpracování osobních údajů, zákon č. 480/2004 Sb. o některých službách informační společnosti, zákon č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a další právní předpisy upravující ochranu osobních údajů – a tak podobně.

O bitcoinu pro starší a pokročilé. Nevyznáte se v kryptoměnách? Máme pro vás inteligentního průvodce

Na webech jste dále informováni, že poskytovatel může sledovat vaše zařízení přes soubory cookies, může tyto údaje využívat pro personalizovanou reklamu a pro výběr článků, které vám nabídne na obrazovku. Sleduje ve vašem zařízení, co vás zajímá, co ještě čtete kromě jeho stránek, kdy to čtete, proč to čtete, a dokonce kde to čtete. Může sledovat vaši práci ve vašem osobním počítači nebo mobilu. Tyto informace předávat partnerům (samozřejmě anonymizované ?!), uchovávat nebo zpracovávat na základě svých smluv se třetími stranami s oprávněným zájmem, tedy v podstatě s kýmkoliv. Jeden zpravodajský web zveřejňuje jejich seznam, napočítal jsem 138 oprávněných.

Co ví moje trafikantka

V případě papírových novin jsem si jist, že ani moje spřátelená trafikantka neví, kde bydlím, čím se živím, netuší, co čtu, kromě toho, co mi sama prodá. Místo studia stohu zákonů s paní prodavačkou prohodím pár slov o počasí, jestli už ji přešla ta bolavá záda a jak to já mám s těmi svými. Ona to žádné třetí straně s oprávněným zájmem nevyzvoní. Ano, podobně jako datové centrum, i každou trafiku někdy někdo vykrade. Bude mi líto paní trafikantky, ale jinak mě to nedojme. V tom obchodě není nic mého a z ničeho, co si z ní zloděj odnese, se o mně nic nedozví.

Z těch papírových novin jsem se dozvěděl dvě zásadní věci. Že bitcoiny se výborně hodí pro čachry na darkwebech a pro zametání stop po penězích pocházejících ze zločinů. To se nějak rozmixuje a prodá na nehlídaných směnárnách. Jenže i naopak, díky blockchainům se dá vystopovat jedna každá transakce i hluboko do historie: kdo, komu, kolik, kdy a zač zaplatil.

Trump vydělal na kryptoměnách desítky milionů, mnohem víc dodá jeho meme coin

Státní (emisní, cedulové) banky zkoumají možnosti emitovat svou vlastní digitální měnu (CBDC). Podle dotazníkového šetření Banky pro mezinárodní platby se v roce 2020 z 60 centrálních bank aktivně věnovalo výzkumu potenciálu CBDC 86 procent, přičemž 14 procent pracovalo na pilotních projektech CBDC. Čtyři centrální banky začaly CBDC emitovat vedle hotovosti. Projekt digitálního eura běží také v Evropské centrální bance. Fáze zkoumání byla vyhlášena v roce 2021, rozhodnutí o přechodu k další etapě mělo padnout na podzim roku 2023, zatím ale bylo odloženo. Nicméně bylo přijato obecné a nezávazné rozhodnutí „pokračovat v přípravách“. Příští rozhodnutí ECB o dalším postupu je aktuálně naplánováno na podzim roku 2025.

Vše je samozřejmě zdůvodněno zjednodušením a zlevněním transakcí pro občany i firmy. A také naprostou diskrétností a bezpečností. Ale věřte tomu. Do blockchainu bude mít přístup jen a pouze ECB, ale také zprostředkující banky a instituce, a pak také, co když, několik málo (set…?) subjektů s oprávněným zájmem. Jen tak namátkou: Interpol, Policie ČR, ministerstva financí, životního prostředí, zdravotnictví, vnitra, práce a sociálních věcí, správa sociálního zabezpečení, sem tam nějaká neziskovka. Aby bylo jasné, zda neutrácíte více, než jste si oficiálně vydělali, a aby se zjistilo, kdo a kolik vám za to zaplatil. Kolik utrácíte za doktory, za cukry v nápojích, za tuky, za oxid uhličitý, v hospodách a tak. To se musí omezit, zdanit, vyšetřit a zakázat. Blockchain vám vstoupí do peněženky, do života, do soukromí. Za žádné papírové noviny už se pak neschováme.

Hodnotu kryptoměny lze upravit ze dne na den podle toho, kolik dluží stát, kolik si občané a firmy našetřili a jestli náhodou někteří nebohatnou příliš.

Česko, země bitcoinu zaslíbená. Jak využíváme chytré nápady v oblasti kryptoměn

Česká národní banka se zatím k emisi CBDC staví rezervovaně. Píše, že by kryptoměnu měla zvažovat tehdy, pokud by identifikovala existenci nějakého závažného nedostatku, problému či rizika, které by CBDC mohly efektivně řešit, a které přitom z nějakého důvodu není ochoten či schopen řešit trh, potažmo pokud by identifikovala zásadní výhody případného zavedení, vůči nimž by existující rizika byla shledána jako přijatelná.

Za stávající existence hotovosti, bankovních převodů a platebních karet taková rizika či bezmezné výhody zatím identifikovat nelze, kromě toho darkwebu. Ale ono se určitě časem při troše dobré vůle najde něco, z čeho bude mít občan ten „nezpochybnitelný prospěch“.

Autor je ekonom, šéfredaktor internetového deníku Svět hospodářství

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.