Mikuláš Bek, ministr školství za hnutí STAN, prosazuje změnu ve financování platů školníků, kuchařek, uklízeček a dalších nepedagogických pracovníků, bez nichž nemohou školy fungovat. Od letošního září by už neměly být tyto peníze součástí rozpočtu ministerstva školství, ale tzv. rozpočtového určení daní obcí a krajů. Rovněž finance na pomůcky a učebnice pro žáky nebo školení učitelů by se měly převést z ministerstva školství na zřizovatele škol – tedy v případě základních a mateřských škol na obce, u středních škol na kraje.
Souhlasíte se snížením platů nepedagogických pracovníků ve školách?
Zdálo by se, že starostové a hejtmani budou návrhem nadšeni, protože se jim navýší jejich příjmy. Opak je ale pravdou – Svaz měst a obcí nebo Sdružení místních samospráv, které v obou případech paradoxně vedou politici z hnutí STAN, vystoupily jednoznačně proti této změně. A proti je i Asociace krajů ČR. Vadí jim zejména fakt, že takto zásadní změna má platit už od letošního září, přestože o ní budou poslanci a senátoři hlasovat teprve teď na jaře. Zřizovatelé škol mají tudíž na přípravu minimum času.
Pokud příslušnou novelu podepíše prezident Petr Pavel, stanou se z vedení obcí vlastně jen pošťáci, kteří budou přeposílat peníze svým školám. Jedná se přibližně o 11 miliard korun na poslední čtyři měsíce tohoto roku (33 miliard potom pro celý rok 2026). Pokud změna schválena nebude, musí tyto prostředky někde najít ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), protože schválený státní rozpočet na tento rok už s nimi nepočítá...
Platy skutečné a stínové
Co to znamená pro zaměstnance škol? V nejlepším případě zůstanou jejich platy v současné výši. Pravděpodobněji ale dojde k jejich snížení, i když možná ne hned. Proč? V současnosti jsou tarifní platy uklízeček většinou pod minimální mzdou. U kuchařek ve školních jídelnách i dalších nepedagogů jsou často nižší než tzv. zaručený plat. Ředitelé škol jsou tak nuceni dorovnávat jejich platy z peněz původně určených na odměny pro učitele.
Odbory i zaměstnavatelé kritizují převod financování nepedagogů na obce a kraje |
S tím ovšem výpočty ministerstva školství nepracují. Ministerstvo tak chce převést zřizovatelům jenom tolik peněz na nepedagogické pracovníky, kolik na ně posílá školám nyní, nikoliv kolik v současnosti činí skutečný objem jejich platů. Pokud by se platy kuchařek neměly snižovat, budou muset obce ve svých rozpočtech najít dodatečné prostředky navíc...
Jedním z řešení je prý to, že zřizovatelé škol vysoutěží dodávky obědů nebo úklidové práce pro své školy u komerčních firem. I jejich majitelé ovšem budou muset platit příslušné zaměstnance a navíc určitě chtějí mít i nějaký zisk. Soukromé firmy mají ovšem jednu „výhodu“ – na jejich zaměstnance se nevztahují zaručené platy, ale jen minimální mzda, která je nižší. Mohou jim tudíž platit o něco méně.
Celkově ale nikdo moc neuspoří. Stát nízké platy stejně zaměstnancům sanuje přes různé dávky, jako jsou přídavky na dítě, příspěvek na bydlení a podobně. Jen už to nespadá pod rozpočet ministerstva školství nebo rozpočty obcí a krajů, ale pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Stát tudíž jako celek neušetří nic. Ředitelům se navíc budou po škole pohybovat lidé, kteří nejsou zaměstnanci dané školy, takže budou mít o starost více. Místo řešení různých problémů přímo se svým zaměstnancem budou muset oslovit zřizovatele školy, aby vše zprostředkoval...
Velký problém také je, že obecní finance z rozpočtového určení daní nejsou účelově vázané. Takže i když starosta dostane peníze podle počtu žáků v příslušné škole, nic ho nenutí celou částku převést na účet školy. Už dnes dostávají obce finance podle počtu dětí ve svých mateřských školách a žáků ve svých základních školách, a to na provozní náklady, jako je například elektřina nebo topení. Některé obce školám posílají více, jiné méně – přesná částka je plně v rukách místních politiků.
Speciální situace nastává v metropoli Praze, kde mateřské a základní školy zřizují jednotlivé městské části. Příjemcem rozpočtového určení daní je ovšem hlavní město Praha jako celek. To dostává přibližně 20 tisíc korun na žáka ročně, ale svým městským částem přeposílá méně než polovinu této uvedené částky. Chystaná změna v legislativě tuto praxi nezohledňuje vůbec.
Kompromis – odsun o rok?
Ale jak bylo řečeno výše – i kdyby školy dostaly všechny peníze, které získávají zřizovatelé v rámci rozpočtového určení daní, nebude to stačit na zachování současné výše platů nepedagogických pracovníků. Čeká je tudíž snížení platů. Nebo bude část z nich propuštěna?
Je to pokus zvýšit efektivitu, obhajuje Bek, proč mají platit nepedagogy obce |
Proto se proti této změně ozývají především školské odbory, které na rozdíl od různých školských organizací zastupují nejen učitele, ale právě i nepedagogy. Petici proti převedení financování jejich platů na obce a kraje podepsalo již 50 tisíc zaměstnanců škol.
Bude to stačit na to, aby vládní politici změnili názor a tuto změnu odpískali? Nebo alespoň odložili o jeden rok, jak už připouští ministr Mikuláš Bek? Nebo nás čeká druhá stávka ve školách v tomto volebním období? Zatím bohužel nepedagogickým pracovníkům škol naslouchá jenom opozice...
