Jeden odhalený útok český kyberprostor bezpečnějším neudělá

Úhel pohledu   10:00
V průběhu letošního jara se v médiích objevily výsledky několika mezinárodních srovnání, které se zabývají úrovní digitalizace v Česku.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Shutterstock

Z třetího ročníku Indexu prosperity, který pomocí 116 indikátorů hodnotí, jak se (nejen) nám daří ve srovnání se zbytkem Evropy, se ukazuje, že naše země postupně propadá do podprůměru. Analytici České spořitelny, která zmíněný žebříček sestavuje, upozornili mj. na oblast digitalizace státní správy, kde jsme se „z lehce podprůměrného 17. místa dostali na předposlední pozici.“ (Nutno podotknout, že zároveň uvádějí, že došlo k úpravě srovnávací metodiky.) Vzhledem k tomu, že se asi většině z nás vybaví kauza totálně zpackané digitalizace stavebního řízení, tak není divu, že je naše země na chvostu.

Na druhou stranu jsou i žebříčky a srovnání, z nichž můžeme mít radost. Mám na mysli srovnání estonské organizace e-Governance Academy Foundation, která sestavuje žebříček National Cyber Security Index (NCSI). Ten hodnotí připravenost země vůči kybernetickým hrozbám a hackerským útokům. V něm vycházíme naopak jako lídři, když jsme získali skoro kompletní počet bodů ze sta možných, konkrétně 98,33.

Číňané četli e-maily českých diplomatů. Vláda se ostře ohradila, ozvalo se i NATO

Aktuálně oznámené zachycení čínského kybernetického útoku proti jedné z komunikačních sítí ministerstva zahraničí, za nímž stojí kyberšpionážní skupina APT31 spojovaná s čínskou zpravodajskou službou ministerstva státní bezpečnosti, je toho jen potvrzením. Ostatně z naší země vzešly světově známé antivirové společnosti jako Avast či AVG (skoro před 10 lety došlo ke spojení) nebo Eset, díky jejichž bezpečnostním produktům se stovky milionů počítačových i mobilních uživatelů cítí bezpečněji.

Jde i o naše peníze

Odhalení čínského útoku je však jen špičkou ledovce. Odborníci se shodují, že hackerské skupiny jsou velmi aktivní, ale ty čínské nejsou jedinou hrozbou. Ovládnout kyberprostor se velmi aktivně snaží i ruští hackeři, což zapadá nejen do souvislosti s válkou na Ukrajině, ale i snahou šířit dezinformace.

Hackeři (nejen zmíněných dvou zemí) se navíc nezaměřují na vládní úředníky či diplomaty, ale o to více i na obyčejné lidi či firmy. Zatímco u těch „vládních“ je snaha dostat se k důležitým informacím, popř. podstrčit tam jiné, falešné, u těch „prostých“ jde jednoduše o peníze.

Osočování, očerňování. Čína odmítla obvinění z kyberútoku v Česku, žádá důkazy

Odborníci jednoznačně potvrzují, že kyberzločinci zrychlují svá úsilí, v čemž jim navíc pomáhají nové nástroje, jako je umělá inteligence a automatizace. Stejné nástroje mají i „obránci“ kyberprostředí, ale ti budou zpravidla vždy o krok pozadu. Navíc nejen u nás se oblast kybernetické bezpečnosti potýká s nedostatkem odborníků.

Každopádně oblast digitalizace státu, jejíž součástí je i kyberbezpečnost, nelze podceňovat. Jeden odhalený kyberútok nám bezpečí do budoucna nezajistí. Ostatně už Albert Einstein kdysi prohlásil: „Svět je nebezpečné místo k životu ne kvůli lidem, kteří jsou zlí, ale kvůli lidem, kteří s tím nic neudělají.“

Autor je šéfredaktorem ekonomického online magazínu Peak.cz

Vstoupit do diskuse (1 příspěvek)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.