Stopka pro Le Penovou. Může i náš soud zakázat kandidovat?

Komentář   13:30
Ve Francii soud zakázal kandidovat vůdkyni opozice Marine Le Penové. V Rumunsku soud vyřadil z voleb nejsilnějšího kandidáta Calina Georgesca. Může to udělat i náš soud?
Marine Le Penová při rozhovoru pro TF1 (31. března 2025)

Marine Le Penová při rozhovoru pro TF1 (31. března 2025) | foto: ČTK

Ucházet se o veřejnou funkci je ústavní právo a žádný český zákon nestanoví trest zákazu výkonu politických práv. V některých státech Evropy ano. V naší historii byl trest ztráty čestných práv občanských, jenž spočíval i ve ztrátě volené funkce a volebního práva, do roku 1961.

Tato úprava z roku 1950 navazovala na trest zákazu práv a povolání z doby monarchie, kde však nebylo dotčeno výslovně volební právo do budoucna. Za monarchie mohla být vyslovena jen ztráta již zvolené funkce.

Ústavní problematičnosti zákazu výkonu volené funkce si byli vědomi tvůrci trestního zákoníku, který sice v roce 2006 nebyl parlamentem přijat, ale původně obsahoval i trest ztráty volené veřejné funkce. Pro ústavní problematičnost to bylo z návrhu vypuštěno ještě před podáním do parlamentu a ve schválené verzi z roku 2009 se již v trestním zákoníku neobjevil.

Zpochybňujete rozsudek nad Le Penovou? To je nepřijatelné, čílí se justice ve Francii

Přesto soudy občas uložily zákaz činnosti člena zastupitelstva obce, byť už v lednu 2007 Nejvyšší soud takový trest zrušil, neboť zákaz činnosti nelze vztahovat na volenou funkci. I tak však byl v dubnu 2012 rozsudkem Obvodního soudu Praha 5 zakázán výkon funkce poslanci Jaroslavu Škárkovi, což zrušil odvolací Městský soud v Praze.

Něco jiného je psáno, něco jiného dáno

Podle ústavy i zákonů nemůže soud zakázat kandidaturu či výkon funkce poslance ani prezidenta. Bohužel se u nás stalo, že něco jiného je psáno a něco jiného dáno Ústavním soudem.

Od roku 2009, kdy Ústavní soud zrušil vyhlášené volby do Poslanecké sněmovny a ústavní zákon, který je umožňoval, přestože mu ústava umožňuje rušit jen obyčejné, podústavní zákony, si nikdo už nemůže být jist ničím. Ústavní soud se z ochránce ústavy, který je jí podřízen, stal nadřazeným pánem ústavy.

Předseda Ústavního soudu Josef Baxa letos v lednu v rozhovoru s Petrem Dimunem připustil zrušení voleb i u nás na pozadí jejich zrušení v Rumunsku. To nemůže nechat v klidu zastánce demokracie jako vlády vzešlé ze svobodných voleb. Spojení Ústavního soudu, jenž se neváhá nadřadit nad ústavu i ústavodárce, a tajných služeb, které mohou tvrdit cokoli, aniž by to s odkazem na tajnost své činnosti řádně zdůvodnily, může být pro demokracii smrtící.

Vstoupit do diskuse (13 příspěvků)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.