Majitel dostával pokuty, zda je platil, nevíme. A nevíme ani, proč se nikdo nenamáhal donutit jej k tomu, aby odstranil černé stavby na svém pozemku. Legrační je také alibismus našich úřadů. Loni řekla Radiožurnálu mluvčí České inspekce životního prostředí Miriam Loužecká, že areál má všechno podle zákona. „Z pohledu zákona o zoologických zahradách není kontaktní zoo park v současné době provozován jako zoologická zahrada, ale jako zařízení pro chov a držení volně žijících živočichů, které chová méně než 20 druhů volně žijících savců a ptáků.“ Inspektoři do zooparku podle loňského prohlášení Loužecké chodili na kontroly pravidelně.
V zooparku u Prahy utekl lev z klece a zranil chovatele, policisté šelmu zastřelili |
Takže to shrneme, načerno postavenou zoo lze „legalizovat“ tím, že ji prohlásíte za kontaktní zoopark a nebudete oficiálně vybírat vstupné. O tom, že kontaktní chov šelem je v Česku zakázán, se inspekce nestará. Hloupí rodiče, kteří vodí do lví klece své vlastní děti, aby si pohladily lva, vystavují nebezpečí jen své vlastní potomky a je to na jejich odpovědnost.
Avšak když majiteli v roce 2018 utekla dvakrát puma, úřady, obrazně řečeno, jen zvedly prst a udělaly na chovatele, dobrodruha jen Ty, ty, ty! A on vesele pokračoval, obec se snažila provoz šíleného zookoutku zastavit marně mnoho let. Příslušný městský úřad v Černošicích neudělal nic, asi si troufá jen na Babiše, lva se bojí.
Dojímání nad mrtvou šelmou
Dobrá, řeknete si, že praxe, kdy nejrůznější zbohatlíci, dobrodruzi či asociálové zaplavují naši zemi černými stavbami, které, pokud jsou stavebníci vytrvalí, naše impotentní stavební úřady po pár letech zpětně legalizují, je obvyklá. Z toho, co víme, vyplývá, že nemáme jen stavební úřady či úřady obecně jen pro zlost, ale i inspekci životního prostředí pro kočku. Týrání „pejsků a kočiček“ jí totiž vadí, u velkých exotických šelem je lhostejná. Možná nějaký vědec přijde na to proč.
Lev ze zooparku se podhrabal. Zvěřinec už roky nemá povolení |
Úřady u nás fungují především jako nástroj selektivní šikany, když chcete něco postavit a budete zkoušet získat stavební povolení, vychutnají si vás. Když jste dostatečně drzí a lhostejní, vychutnáte si vy je. Budeme-li ztotožňovat svévoli se svobodou, dočkáme se daleko horších věcí, než chovu šelem a jedovatých hadů v nevyhovujících podmínkách.
A že jako společnost jsme poněkud pervertovali, lze snadno vyvodit z reakcí „lidu“ na sociálních sítích, někteří se pohoršovali nad tím, že policie lva zastřelila. A to se měli nechat policisté pokousat či potrhat, nebo dokonce zabít?
Jak říkal jeden z bývalých šéfredaktorů Lidových novin: Češi milují chlupaté savce. Nepochybně měl pravdu, proto se dojímají nad mrtvou šelmou, která ohrožuje lidi na životech, jsou ochotní slzet nad zabitými nutriemi, které terorizují mnohá města a jsou nebezpečným a pro tuzemskou přírodu škodlivým elementem. Proto se „lid“ svého času pustil do lidovce a veterináře Pavla Bělobrádka za to, že si dovolil napsat na sociální sítě, že pes nezemřel. „Neumřel. Umírají pouze lidé. Zvířata uhynou, pojdou, chcípnou (u nich to nemá vulgární podtext), padnou, zhasnou, jsou zabita, poražena...“
Bělobrádek byl v roce 2017 téměř vyloučen z národa. Dnes jsme zas o kousek dál, čtyřnozí mazlíčci nemají čumák, mordu či tlamu, ale rovnou obličej. Němé tváře, hlavně proto, že jsou němé a nemohou nám odporovat, se staly náhradními dětmi, přáteli, důvěrníky a společníky mnohých z nás. Jejich kult kvete.
Jeden si vzpomene na starý a pro dnešní dobu naprosto nepřípustný termín boží hovado. Ten láskyplně vyjadřoval jasnou distanci mezi člověkem a zvířetem. Občas je těžké posoudit, zda je božím hovádkem víc páníček, či jeho svěřenec.
