„Postupujeme do 21. století,“ řekl prý u vstupu do ostravského hotelu Clarion poslanec Bohuslav Niemiec, když vysvětloval, proč lidovci tentokrát nevítají hosty tradičně se slivovicí, ale jen cukrovinkou štramberské uši z nedalekého Štramberku.
V ostravském hotelu Clarion proběhl sjezd KDU-ČSL. Monika Brzesková (Žídková) a Bohuslav Niemiec vítali účastníky a rozdávali jim štramberské uši. (24. dubna 2026) FOTO MAFRA – Alexandr Satinský
Zmíněné naděje se do Grolicha vkládaly již před minulým sjezdem, hozenou rukavici zvedl až nyní. A patrně udělal dobře, když počkal. Starší garnitura dokázala zachránit parlamentní přítomnost pomocí značky Spolu, avšak navzdory dílčímu úspěchu se poté stalo navýsost jasným, že pokud se něco zásadního nezmění, strana snadno skončí coby relevantní aktér. Zvláště když v ODS zatím zvítězila tendence umístit značku Spolu jako exponát do muzea.
Jihomoravský hejtman si tak mohl klást podmínky, přičemž strana mu vyšla maximálně vstříc. Do vedení mu delegáti sjezdu zvolili jeho kandidáty a změnili rovněž stanovy, což by mělo umožnit operativnější řízení, tedy překonání hříchu „zbytečného schůzování“. Jak nový předseda v rozhovorech pro média sám potvrdil, změna stanov byla předjednána a prosazena v koordinaci s končícím předsedou Markem Výborným.
Grolich tudíž může nabízet nové lidovce a avizovat tlusté čáry za některými nepěknými věcmi, hyzdícími dosud lidoveckou tvář v očích veřejnosti. Jeho noví lidovci by prý měli přestat lidi poučovat, jak mají žít. Za citovanou frází se v podstatě skrývá vyhlášení neutrality vůči aktuálním kulturním válkám a vědomá snaha opustit prostor konzervativních strážců tradičních hodnot. Což v zásadě odpovídá životním postojům Grolichovy generace, tedy lidí, kteří zažili komunismus jen v dětském věku či už vůbec ne, a tudíž vyrůstajících ve svobodomyslné atmosféře. Jak obecně, tak u těch, kteří měli a mají nějak blízko ke křesťanství nebo přímo ke katolické církvi, poněvadž právě zmíněná vazba je pro identitu KDU-ČSL stále určující.
Nové vedení lidovcůJan Grolich – předseda |
Ani katolická církev totiž v politickém ohledu neznamená baštu staromilských konzervativců, nýbrž spíše bitevní pole mezi křesťanskými konzervativci a křesťanskými liberály. Nicméně nové vedení KDU-ČSL může právě proto velmi rychle čelit odlivu části politicky konzervativních voličů. Který však nekompenzuje příliv od liberálů, poněvadž ti již mají své reprezentanty ve STANu, Pirátech nebo zčásti i v ODS či v TOP 09.
Jan Grolich uspěl v krajské politice díky šikovnému marketingu. A též jeho „nová lidovecká vlna“ je zatím převážně marketingové povahy. Silná slova o novém začátku, tlustých čarách za minulostí, deklarovaná ambice mířit daleko za pět procent, dokonce k formování příští vlády – to všechno zní hezky, leč v nadcházejících šedivých dnech klopotné každodenní práce se odhodlání může snadno rozplynout a ze slov provázených sjezdovým potleskem se mohou vyklubat jen plytké fráze.
Udělejme tlustou čáru za starými lidovci. Grolich se tváří, jako by do strany vstoupil snad včera |
Nové lidovecké vedení určitě není bez šancí. Ostatně, sázka na mládí již KDU-ČSL jednou vyšla, když ji po vypadnutí ze Sněmovny do poslaneckých lavic vrátil Pavel Bělobrádek. Aktuální řídící sestava však bude muset nahradit obecná hesla konkrétními návrhy a vyvolat ve voličích důvěru, že právě „noví lidovci“ je dokáží prosadit. A musí si též položit otázku, kdo má tvořit pevné voličské jádro stranické podpory, jelikož pouze kolem něj lze stabilněji vytvářet širší kruhy příznivců.
Souběžně s lidoveckým sjezdem probíhala inaugurace nového pražského arcibiskupa Stanislava Přibyla. Ve svém kázání hovořil též o svatém Vojtěchovi a Evropu i české země označil za misijní území: „Na našem starém kontinentě, v naší dobré zemi, u nás doma je opět misijní pole. Jsme tu hrstka věřících. Někdy druhé obohacujeme, někdy spíš děláme ostudu. A jsou tu jakési více či méně zachované zříceniny křesťanství jako kulturního fenoménu.“
Ano, počet věřících, respektive lidí praktikujících v tradičních církvích setrvale klesá. Jde sice o celoevropský fenomén, leč má svá česká specifika. Lidová strana se však zrodila v českém katolickém prostředí coby výraz snah o křesťanskou politiku. Zkratka KDU-ČSL znamená Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová. Nebo možná spíše znamenala, poněvadž v posledních letech se strana k rozklíčování onoho „káčka“ v názvu moc nehlásila a Jan Grolich nyní operuje s marketingovou značkou „Noví lidovci“.
Grolich vyhlásil tlustou černou čáru a nabízí nové lidovce místo KDU-ČSL |
Křesťané ani katolíci se v dějinách zatím nikdy všeobecně neshodli, jak přesně by měla křesťanská politika vypadat. A tím méně se na tom shodnou dnes, v éře kulturních válek, které štěpí samotnou katolickou církev. Nicméně pokud KDU-ČSL v příštích letech úplně rezignuje na hledání soudobého obsahu křesťanské politiky a nahradí ho pouze marketingem a souborem více či méně schopných mladších manažerů a manažerek, snadno se rozplyne v ostré konkurenci jiných politických subjektů, z nichž pevnější nebo intelektuálně propracovanější ideové ukotvení už postrádají skoro všechny. Nakonec tak možná dospějeme k plytké digitální univerzalitě: všichni za osmnáct, noví lidovci bez dvou za dvacet.
