Další kandidáti zatím nejsou ve hře. Ministr životního prostředí Petr Hladík si myslí jen na funkci prvního místopředsedy.
Pan Grolich může pokračovat v budování své pozice a KDU-ČSL v něm má momentálně jedinou reálnou záruku, že může pokračovat její politická existence a vliv, ovšem pouze jako regionální strany s několika senátory. To je solidní budoucnost, když to srovnáme se sociální demokracií, která se udržela jen v Senátu. Hejtman Grolich může v čele lidovců porážet celostátní strany ve svém regionu stejně suverénně, jako to dělá v Libereckém kraji Martin Půta a jeho Starostové pro Liberecký kraj.
Grolich do čela lidovců nekandiduje. Jihomoravané navrhují Výborného |
Celostátní KDU je problém, vedení strany je rigidní, bez nápadu, dynamiky a zoufale neví, jak dál. Ani pánové Výborný a Jurečka nejsou impulsem, který by něco změnil. Slyšíme od nich jen řeči o tom, jak „si někdo něco odpracuje“, tedy lezou z nich jen bezobsažné piliny politické hantýrky. Vedení neví, jakého voliče chce oslovit a čím.
V minulosti inzerované obraty „k mladým“ či „ městským“ voličům nebyly pozorovatelné ani pomocí mikroskopu. K mladým se nelze obracet hysterickou restriktivní protidrogovou politikou, zvláště ne v zemi, kde marihuana je roky tolerována už skoro jako alkohol. Navíc třeba „tradiční“ lidovecký volič bude v téhle otázce dost rigidní.
KDU se samozřejmě může sloučit s ODS a reprezentovat v ní jakési sociálně konzervativnější křídlo. To nemusí být špatná budoucnost pro pár funkcionářů z pražského paláce Charitas. Se vzpomínkou na KDS, kterou občanští demokraté pohltili v roce 1996 a z níž toho mnoho nezbylo, se dá říci, že sloučení by byl takový milosrdný konec.
Jurečka: Vnímám volání po změně v čele strany. Jejím nositelem ať je Grolich |
Existují však ještě lidovci, kteří jsou na existenci své strany hrdi a ti by asi sloučení snášeli špatně. Především ti by se ovšem měli hlásit do čela a snažit se rozmetat dosavadní stranické vedení. Kdyby se chtěl – třeba mimozemšťan, dozvědět něco o tom, jak současná KDU-ČSL sama sebe prezentuje, na stranických webových stránkách narazí v sekci tiskové zprávy na nekonečnou řadu opakujících se fotografií nejužšího vedení, tedy mužů středního a staršího věku v ministerských funkcích buď v saku, nebo bez něj.
Obrázky jsou doprovázeny optimistickým úředním hlášením o tom, jak se o nás tihle pánové báječně starají. Dle tiskových zpráv soudě, v téhle straně nejsou žádné ženy. A obecně možná ani lidé, jen úředníci.
Nepřítomnost žen ve vedení není problém, je to symptom, i kdyby straníci přistoupili na kvóty a dělali to jako pokrokáři a měli i „dvojhlavé“ vedení, nic jim to nepomůže. Mentalita úředníků se ve straně tak zažila, že ji může odstranit jen ostrý řez a ten nemůže udělat nikdo ze současných vyčerpaných funkcionářských veteránů.
