Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

MACHÁČEK: Boj se zaostalým východem Evropy jako německá civilizační a politická mise

Evropa

  13:39
PRAHA - Leonid Beršidskij, komentátor Bloombergu žijící v Berlíně, píše v polemice s texty, kterých vyšlo minulý týden v médiích spoustu, že éra kancléřky Merkelové zdaleka nekončí. Spekulace se prý vynořily částečně proto, že někteří členové CDU propadají panice z toho, jak kancléřka řídí uprchlickou krizi.

Německá kancléřka Angela Merkelová. foto: Reuters

Podle autora kancléřka rezignovat nebude a nesmí. Vede prý totiž existenční bitvu mezi budoucností Evropy, kterou reprezentuje ona, a tou, kterou reprezentuje maďarský premiér Orbán.

Až 1,5 milionu uprchlíků míří letos do Německa. Bavorsko chce hlavu Merkelové

Kancléřka je podle autora sice pod tlakem z Bavorska, ale jinak se nic hrozného neděje. Popularita CDU sice klesá, zcela jistě kvůli migraci, jenže pokud by dnes CDU získala 35 až 39 procent podle průzkumů, není to proti 41,5 procenta, jež CDU získala ve volbách, vskutku žádná tragédie. Kancléřka má ve věci migrace podporu SPD. Alternativa pro Německo by se sice nyní dostala do německého parlamentu, má ale pouze šest procent podpory.

Největší výzvu pro Merkelovou představuje Orbán, kterého Beršidskij označuje za největšího „stavěče plotů“ a „nadavače na uprchlíky“ v Evropě. Celá východní Evropa prý představuje pro Merkelovou největší současnou výzvu. Polsko si prý zvolilo protiimigrační vládu a Slovinsko prý varuje, že také bude muset chránit svou hranici.

Merkelová prý chrání Evropu před extremismem a nesmí to vzdát.

Tak nevím, tohle je asi nejhorší scénář, který si lze vůbec představit. Že boj se zaostalým východem Evropy, jakási „převýchova“, bude hlavní německou civilizační a politickou misí.

Orbánovy nebo Kaczyńského nacionalistické řeči jsou jedna věc, skutečnost, že to Německo se svou „vítací kulturou“ přehnalo a že na jihovýchodě Evropy panuje naprostý chaos, je věc druhá. Společné evropské řešení musí obsahovat ochranu vnější hranice, ochranu schengenské hranice, fungující hot spoty i dohodu s Tureckem, ale mimochodem také jasnou představu EU, jak stabilizovat situaci v Sýrii.

Západ i východ Evropy musí hledat kompromis. Leč Slovinsku či Chorvatsku žádní orbánovští nacionalisté a populisté nevládnou. Pokud by mělo mít Německo pocit, že je žadatelů o azyl (příliv se nesmí zastavit, říká Beršidskij) stále málo, bylo by dobré, aby žadatele převáželo z Turecka rovnou letadly, aby se nemuseli brodit bahnem, a destabilizovat vztahy mezi státy na Balkáně i jinde.

Poslední, co Evropa potřebuje, je příkop mezi východem a západem EU. Takový nový příkop v EU je mimochodem i v zájmu Ruska. K tomu, jak řídí Merkelová uprchlickou krizi, se staví kriticky a rezervovaně spousta lidí, kteří nemají s xenofobií či populismem nic společného. Když člověk nechápe, jak budou fungovat kvóty, když všichni uprchlíci chtějí do Německa, je snad xenofob?

...

Můj obvykle oblíbený komentátor The Financial Times Wolfgang Munchau zase napsal, že EU učinila dvě chyby. To, že stvořila nedodělanou eurozónu, a to, že se rozšířila na východ.

Munchau, jak známo, donedávna patřil mezi příznivce eura, mimo jiné proto, že se domníval, že krize povede k tomu, že se nedokončená institucionální stavba EU dokončí, což se však nestalo.

Proti rozšíření EU Munchau principiálně nic nemá a ani mu nevadí kvůli uprchlické krizi. Rozšíření však bylo příliš rychlé a rozšiřovalo se o příliš zemí najednou. Místo toho, aby EU dostavěla řádně eurozónu, což samo o sobě byla obrovsky těžká a náročná výzva, soustředila se na rozšíření a na podružnosti typu konkurenceschopnost, což je typická starost menších zemí.

Opět je tu z mé strany nesouhlas. Před rokem 2008 prostě nebyla ve vzduchu žádná poptávka po tom, aby se stavba eurozóny (společný dluhopis, větší společný rozpočet, společné ministerstvo financí apod.) nějak dokončovala, nikomu to nepřipadalo ani důležité, ani podstatné a bylo by to bývalo stejné, i kdyby se EU vůbec nerozšiřovala nebo rozšiřovala méně. Ten, kdo by třeba v roce 2005 – v době relativní pohody a konjunktury – navrhoval společný dluhopis v rámci eurozóny, by byl tehdy označen za politického mimozemšťana.

Znepokojivé ale je, jak se dneska píše (i když o uprchlíky nejde), že rozšíření EU byla chyba. Ještě před pár lety by to bylo považováno skoro za neslušné.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!