Mohlo by se zdát, že nejde o nic důležitého, ale podle WSJ se ukazuje, že americké námořnictvo má nedostatek lodí na plnění svých vojenských misí.
Přesun znamená, že po dobu několika měsíců budou USA v západním Pacifiku bez letadlové lodi. USS Reagan nahradí v Perském zálivu stárnoucí letadlovou loď USS Dwight D. Eisenhower, která se musí vrátit domů po dvou dlouhých misích během 36 měsíců. Musí projít nutnou údržbou a opravami.
Američané musí krýt odchod z Afghánistánu, ale dilema se podle WSJ nevyřeší koncem afghánské mise.
Podle prezidenta Joea Bidena budou USA schopny pokračovat v antiteroristických akcích v Afghánistánu i po stažení stálé posádky. Není ale jasné jak přesně. Blokovat kvůli tomu letadlovou loď by bylo špatné využití omezených zdrojů vojenského námořnictva. To už by dávalo více smysl nechat v Afghánistánu reziduální vojenskou posádku.
Jedna chybějící letadlová loď naznačuje, že USA potřebují více investovat do námořnictva a k tomu lepší strategii navrch. Druhá možnost je, že USA budou nuceny omezit svoje závazky ve světě.
Právě kvůli té poslední větě je docela důležité věnovat této zprávě pozornost i v Evropě.
…
Jiný editorial deníku WSJ se věnuje útoku aktivistických akcionářů a tlaku ze strany americké vlády na energetické firmy, v tomto případě na firmu Exxon.
Ve firmě Exxon probíhá bitva akcionářů a momentální prohra těch méně progresivních je označována za waterloo fosilních paliv. Podle deníku WSJ je ale hlasování akcionářů důsledkem enormního politického tlaku, finančních pák penzijních fondů vládních zaměstnanců a fondů jako Black Rock, které předvádějí svoji poslušnost vůči těm, co jsou nyní v USA u moci.
Hedgeový fond Engine No.1 se zformoval v listopadu loňského roku a spravuje aktiva penzijních fondů kalifornských státních zaměstnanců. Vytkl si za cíl provést tranzici největší americké plynařské a olejářské firmy: pryč od původního byznysu.
Důchodový systém kalifornských učitelských odborů prohlásil, že Exxon musí „úplně odejít z ropy a plynu“. Poukazuje se na to, že Exxon příliš investoval do těžby ropy a plynu z břidlic a po poklesu cen narostlo zadlužení firmy.
Kritici se také pustili do bývalého šéfa firmy (a později ministra zahraničí) Rexe Tillersona a do jeho projektu těžby ropy z kanadských písků, která je v době nízkých cen ztrátová. Exxon také naskočil příliš pozdě na vlnu těžby z břidlic a v roce 2010 musel jít cestou nákladné akvizice pionýra břidlicové těžby, tedy firmy XTO Energy.
Zatímco evropští rivalové Exxonu začali více investovat do větrných a solárních elektráren, Exxon vsadil na to, že ropa a plyn budou třeba ještě po několik dekád. Firma odhaduje, že bude třeba investic ve výši 12–17 bilionů dolarů, aby v roce 2040 bylo možné uspokojit poptávku.
Chudé země budou potřebovat ropu a plyn, aby mohly nahradit špinavější zdroje. Bohaté státy chtějí zakázat spalovací motory. Ale chudí v Africe si Tesly kupovat nebudou.
Evropští konkurenti Exxonu stále investují do rozvoje nových ropných a plynových projektů. Rusko určitě nebude v tomto směru omezovat investice. A dokonce i největší kanadské penzijní fondy tlačí na další investice do těžby z písků, protože ceny se začínají zvedat. A mimochodem: akcie Exxonu letos vzrostly o 42 procent.
Pro Exxon určitě nebude prospěšné, když se vzdá svého klíčového byznysu a vrhne se po hlavě do obnovitelných zdrojů, což je sektor, o kterém nic neví. Fosilní paliva nezmizí mávnutím kouzelného proutku.
