Přitom porodnost se možná trochu zvýší, ale rozhodně nikoli takovým tempem, aby to vbrzku ovlivnilo čínské hospodářství, které se potýká se stárnoucí populací a zmenšující se pracovní silou. Rozhodnutí ukončit politiku jednoho dítěte po 36 letech může podle vlády ovlivnit asi 90 milionů čínských rodin.
MACHÁČEK: Lepší žádná bankovní unie než tahle |
Vzrušení investorů je ale předčasné. Vesnické rodiny, etnické menšiny a páry, kde oba rodiče jsou jedináčci, měly výjimku už dávno. A minulé výjimky a změkčení vyvolaly poměrně slabou odezvu. Od roku 2013 bylo umožněno párům, kde jsou oba rodiče jedináčci, mít dvě děti. Z 11 milionů párů, které na to měly nárok, toho využilo pouze 1,5 milionu párů. V bohatším městském Pekingu toho využilo pouze 30 000 párů.
Čínu čeká velký demografický problém. Dnes je podle OSN 67 procent Číňanů ve věku mezi 15 a 59 lety. V roce 2050 to bude méně než 50 procent.
MACHÁČEK: Polské volby: co je dnes vlastně pravice? |
Největší problém bude přesvědčit vzdělané pracující ženy z měst, aby měly větší rodiny. Například v Šanghaji činí porodnost na jednu ženu jen 0,7 dítěte, zatímco národní průměr je 1,7. Vysoké náklady na život ve městě jsou jednou z příčin.
...
Podle zpravodajství deníku The Financial Times tlačí Británie při vyjednávání s evropskými partnery na vznik mimořádné brzdy, která by měla chránit zájmy všech zemí EU, kde se neplatí eurem. Ministr financí George Osborne to považuje za největší prioritu v rámci vyjednávání.
MACHÁČEK: Co by asi řekl Havel o migrační krizi |
Podle toho, co zatím uniká do médií, nejde o to, že by země mimo eurozónu chtěly nějak vetovat to, na čem se euroskupina dohodne, měly by ale mít právo oddálit či odložit hlasování, pokud by podle nich mohla být v rámci hlasování o eurozóně porušena integrita jednotného evropského trhu.
Je tu prý také požadavek, aby EU uznala, že je zónou více měn, a aby bylo garantováno, že záchrana eurozóny nebude státy stojící mimo ni nic stát.
Otázka je, co na to například nová polská euroskeptická vláda, která se brzy chopí moci, a vůbec je zajímavé vědět, zda se to má (podle Británie) nebo může (podle Bruselu) týkat zemí, které mají povinnost euro přijmout, jen ještě nevědí kdy. Česká republika ani Polsko nemají ve věci přijetí eura tzv. opt-out.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
