Prý je zjevné, že Číňané se pokusí Bidenovu administrativu využít, jako se jim to dařilo v době Baracka Obamy. Článek z WSJ je zde.
Obě země souhlasily se vstupními poznámkami k jednání, které měly trvat dvě minuty. Blinken se toho držel, byl vstřícný, i když prohlásil, že Amerika se obává některých skutků Číny, jako je třeba situace Ujgurů, Hong Kongu, kybernetických útoků na USA a ekonomického nátlaku na americké spojence. „Všechna tato jednání ohrožují mezinárodní pořádek stojící na pravidlech, který je základem globální stability,“ pravil Biden.
Čínský ředitel centrální komise pro zahraniční záležitosti Jang Jie promluvil na úvod 20 minut (i s překladem). Pohovořil o „nadřazeném stylu čínské demokracie“ a hříších Ameriky. Promluvil i o BLM, lidských právech v USA a napadl Ameriku, že prodlužuje paži vlastní jurisdikce a že přepíná otázky národní bezpečnosti a využívá k tomu finanční hegemonie.
USA a Čína si na Aljašce nic nedarovaly. První jednání po změně v Bílém domě provázela mrazivá atmosféra |
Čínský představitel dále pokračoval. „Amerika se musí změnit a přestat vyvážet svou demokracii do světa. Mnoho lidí v USA nevěří vlastní demokracii.“ Deník WSJ konstatuje, že Číňané rádi přebírají kritiku Ameriky od amerických progresivistů.
Ministr Blinken odpověděl, že „Amerika uznává vlastní nedokonalosti, uznává že Amerika není perfektní, dělá chyby, prožívá zvraty, ale vždy nakonec dosáhne pokroku.“
WSJ konstatuje, že to je nevyvážená defenzivní rétorika, poté co cizinec zaútočil na americké zájmy a hodnoty.
Jde sice teprve o první schůzku, ale už byl nastolen tón nejdůležitějšího bilaterálního vztahu současného světa. Číňané dávají jasně najevo, že po letech žádají návrat Obamovy éry, která se přizpůsobovala čínskému globálnímu vzestupu.
V prvních dvou měsících byla Bidenova Amerika v rétorice silná. Blinken i poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan zorchestrovali sérii schůzek s indopacifickými spojenci USA. S Jižní Koreou se dohodli na financování amerických vojsk.
Opravdu důležité ale bude, jak Amerika odpoví agresivním soupeřům v Pekingu, Moskvě a Teheránu. Tvrdí muži v těchto hlavních městech si dobře pamatují, jak pro ně bylo výhodné, když byli naposledy u moci pokrokoví internacionalisté jako za Baracka Obamy. Rusko se zmocnilo Krymu a provedlo invazi na východ Ukrajiny. Čína vybudovala základny na ostrovech v jihočínském moři a urychlila krádeže amerických technologií. Írán šířil terorismus na Blízkém východě a využil k tomu jaderné dohody.
Všechny tyto regionální mocnosti se těší, že nová americká administrativa bude Obama II. Nová zdvořilost vůči Íránu je chápána jako slabost. Putin jistě nějak odpoví na to, že byl označen za zabijáka. Největší výzvou je ale Čína. Čínský prezident Si Ťin-pching je možná připraven nabídnout Americe obchod: zmocní se Tchaj-wanu výměnou za slib plnění klimatických cílů.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
