Představme si tedy, že konzervativci 12. prosince vyhrají a k brexitu dojde na konci ledna. První věc je relativně jednoduchá. Britská centrální banka bude aktivně podporovat ekonomiku a snižovat úroky, aby zmírnila dopady brexitu a utlumila určitou míru chaosu.
K brexitu by mělo dojít na konci ledna, pak začne běžet přechodné období, během nějž se bude dojednávat dlouhodobá smlouva. Přechodné období může být prodlouženo ještě do poloviny roku 2021, ale Johnson si myslí, že to nebude třeba.
Pokud se však někdo domnívá, že je konec s nervozitou a dramaty, ještě si počká. Zpravodajská analýza britského deníku Financial Times počítá s tím, že jednání budou ještě složitější než ta, která jsme zažili dosud. Evropští vyjednavači se připravují dva roky a mnohé národní vlády na ně prý tlačí, aby zaujali tvrdou pozici. Nově se bude definovat skoro všechno: od pravidel letecké přepravy přes obchod a investice až po boj s terorismem.
Existují důvody, proč toto jednání může být jednodušší, než když EU jedná s třetím subjektem. Šestačtyřicet let členství Británie v EHS a v EU vytváří jedinečnou situaci s mnoha synchronizovanými pravidly, regulacemi a vnějšími tarify. EU už souhlasila s politickou deklarací, která představuje vizi pro budoucnost. Je to součást nové brexitové dohody schválené v říjnu.
MACHÁČEK: Británie. Schodky a velká vláda znovu v módě |
Deklarace předpokládá bezcelní obchod se zbožím, a co se služeb týče, podobná pravidla, jako má EU nastavena s Japonskem či Kanadou. Taktéž se předpokládá kooperace v oblasti nukleární energie a ve vojenských operacích EU.
Potíž ovšem nastane, když se vyjednavači dostanou takzvaně na dřeň. Čím víc se bude chtít Británie uvolnit z evropských pravidel (možnost lehčí regulace byla jeden z důvodů brexitu), tím obtížněji se jí bude vyjednávat přístup na jednotný trh. Bude bojovat o práva zaměstnanců, ekologické standardy i povolenou státní pomoc. Dramata vzniknou kolem rybolovu, Gibraltaru, ale také kolem schvalování dojednané dohody, což mohou provázet politická dramata v některých zemích EU.
Do toho se velkou silou opět vynoří otázka skotské nezávislosti. Podle analýzy agentury Bloomberg Skotská národní strana ve volbách posílí a vyvolá další referendum o nezávislosti.
A pak je tu otázka Severního Irska. I když po tom nikdo netouží, tenze a nejasnosti spojené s brexitem mohou obnovit sektářské násilí. Přestože říjnová dohoda tyto obavy zatím zklidnila, navržené uspořádání je velmi komplikované. Dokonce i ve Walesu, který hlasoval pro brexit, narůstá podpora odtržení od Anglie. I zde existuje politická strana, která odtržení žádá – už založila komisi, jež má zkoumat, jaké by měla nezávislost dopady.
MACHÁČEK: Hongkong a americko-čínská obchodní válka |
Dodejme, že snahy o odtržení Skotska může komplikovat přístup EU. Ta totiž odtržení Skotska a jeho rychlému vstupu do Unie nefandí. Důvody je jasný: názor Španělska a katalánská otázka.
A pak je tu ještě jeden faktor: pokud se francouzský prezident Macron rozhodl zkomplikovat pravidla či spíše zastavit rozšiřování EU, nemůže se to týkat jen Balkánu, ale každého, tedy i toho, kdo už v EU jednou byl.
Komplikace se přitom nerýsují jen z pohledu Spojeného království. Poté, co francouzský prezident Macron prohlásil NATO za mozkově mrtvé, je vůbec nejdůležitějším úkolem pro Evropu NATO naopak oživit, posílit a s pomocí Británie – a navzdory brexitu – atlantickou linku upevnit. Nebude to jednoduché, ale měla by to být absolutní priorita.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Insitut pro politiku a společnost.
