Zároveň vláda souhlasila s návrhem Evropské unie poskytnout brexitu další prodloužení lhůty, pro něž se už za těch pár hodin vžil název flextenze, což je zkratka pro flexibilní extenzi, česky prodloužení brexitu s pružnou lhůtou. Prodloužení Brusel uděluje do konce ledna, ale může být i kratší, pokud britský parlament schválí v dřívějším termínu nově dojednanou brexitovou smlouvu.
Když v pondělí premiér pohořel s rozpuštěním parlamentu a volbami 12. prosince, rozhodl se jít cestou jednorázového zákona o konání voleb a o podpoře tohoto zákona právě jedná s Liberálně demokratickou stranou (LibDem) a Skotskou národní stranou, která má v angličtině stejnou zkratku jako Slovenské národní povstání (SNP). K tomuto zákonu postačuje prostá většina britských poslanců.
Jedná se o termínu, který by o několik dní mohl předcházet 12. prosinci, tak aby se studenti registrovaní v místě studia ještě vyskytovali na místě studia a neodjeli někam mimo koleje, což je požadavek opozice, protože naprostá většina britských studentů bude volit opozici.
Proč by jednorázový zákon o předčasných volbách mohly podpořit LibDem a SNP? Protože jsou to opoziční strany, které na rozdíl od největší opoziční strany, tedy labouristů, ve věci brexitu nijak nelavírují a žádají jeho úplné a okamžité stažení. Oběma stranám by mohl termín vyhovovat, stejně jako nastavení voleb jako referenda o brexitu. Přestože se nepočítá, že by tyto strany vyhrály volby, mohou jednoznačně posílit na úkor hlavní opoziční Labour Party, která asi preferuje i jiná dominantní témata voleb, než je brexit.
MACHÁČEK: Dvě varianty prodloužení brexitu |
Británie na základě ústavní reformy před pár lety zrušila právo premiéra vyhlásit volby kdykoli, čímž se dosti narušily britské ústavní zvyklosti, a kdyby to platilo pořád, současné tahanice o brexitu by se vůbec nekonaly. Prostá parlamentní většina pro zvláštní zákon o volbách se ale od práva premiéra vyhlásit volby kdykoli zas tolik neliší. Otázka je, jestli takový jednorázový zákon a takové volby nepůjde napadnout u britského Nejvyššího soudu. Odpověď na to – stejně jako úvahy o tom – jsem v žádných dnešních článcích bohužel nenašel.
Jisté je, že český Ústavní soud by takový jednorázový zákon o předčasných volbách zrušil, jako to udělal v roce 2009. Na námitku, že Británie nemá českou ústavu a nemá cenu tuto připomínku publikovat, lze namítnout, že Británie ještě před pár lety neměla žádný Ústavní soud a vzhledem k nedávné změně dosti zásadních pravidel je tamější ústavní pořádek velmi nevyjasněný a živý.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Insitut pro politiku a společnost.
