I když je hlavním tématem jeho textu něco jiného (jde o jakýsi sumář toho, jak si britská premiérka Theresa Mayová ve věci brexitu zatím počíná), pasáž týkající se hranice na irském ostrově zde citujme celou – právě proto, že je možné vícekrát zaznamenat, že leckdo v Česku (a nejen tady) irskou pojistku nechápe nebo ji vykládá zcela obráceně. A netýká se to jen amatérů, ale bohužel i takzvaných expertů, kteří o tomto tématu chodí diskutovat třeba do televize.
Takže: „Ekonomická a komerční problematika spojená s irskou hranicí je jednoduchá. Hlavním důvodem toho, proč Británie v 60. letech odmítla vstoupit do Evropského hospodářského společenství (EHS), byla její představa o dohodě o svobodném obchodu s evropskými zeměmi. Ty ale chtěly vysloveně celní unii s externími tarify, které budou bránit členské země před importem odjinud. Jak by si bez celní unie mohli být dovozci třeba v zemích Beneluxu jisti, že dovezená jehňata pocházejí opravdu z Británie a ne třeba z Nového Zélandu?
Nikde na světě neexistují dvě země nebo dvě skupiny zemí s různým obchodním a regulatorním režimem, které přitom mezi sebou nemají tvrdou hranici. Neexistuje ani žádná technologie, která by umožnila tuto hranici spravovat bez zastavení a kontroly vozidel a zboží. Pro EU je to zcela fundamentální, protože musí hlídat koherenci a integritu jednotného trhu.
Dohoda o brexitu, kterou v Bruselu dohodla premiérka Theresa Mayová, představuje pojistku, jež má fungovat do doby, než se Británie někdy v budoucnu dohodne na stálém obchodním uspořádání s Evropskou unií. Než bude toto stálé obchodní uspořádání dohodnuto, spočívá irská pojistka v tom, že Británie zůstane s EU v celní unii, v rámci níž žádné vnitřní hraniční ani celní kontroly mezi státy neprobíhají.“
To by podle Pattena neměl být problém, protože představy, že si Británie sama dohodne lepší obchodní politiku se zbytkem světa, jsou dost iluzorní.
„Pravicoví kritici Mayové tvrdí, že pojistka je chyták či past a že Spojené království bude muset zůstat v celní unii s EU navždy (ó, jaká hrůza – poznámka Monitoru JM). Takže Mayová se pokouší dojednat právně závazný dodatek k pojistce s tím, že by měla platit pouze po omezenou dobu. Ale pojistka na omezenou dobu je ve své podstatě protimluv.“ Pojistka to je z definice právě proto, že není časově vázána.
Za Monitor JM dodejme, že se nějaký kompromis třeba najde a schválí. I když možná bude postrádat logiku, důležitější asi bude, že pořád půjde o kompromis a vyhneme se tvrdému brexitu a hraničním kontrolám (tvrdé hranici) mezi Irskem a Severním Irskem.
Dodejme, že v případě tvrdého brexitu či brexitu bez dohody bude muset Irsko zahájit hraniční kontroly hned 1. dubna – a nebude se jednat o apríl či dobrý nebo špatný vtip. A kdyby Irsko jako člen jednotného trhu přestalo plnit své povinnosti hraniční země celní unie (respektive jednotného trhu), budou muset vzniknout kontroly v přístavech a na letištích na kontinentu. To by znamenalo, že Irsku by de facto (nikoli de iure) bylo pozastaveno členství v celní unii a jednotném trhu.
Jakýmsi základním předpokladem toho, že někdo v médiích diskutuje nebo píše o brexitu, je, že by měl vědět – jak se říká ve škole „jako když bičem mrská“ –, jaký je přesně rozdíl mezi obchodní dohodou, dohodou o svobodném obchodu, celní unií a jednotným trhem. Zkuste tento test provést ve svém okolí.
A co se týče představ o nějaké digitální či satelitní kontrole, která by mohla nahradit fyzickou hranici, nejsem si vůbec jistý, že nám tady technologické zázraky pomůžou. Prosvítí snad digitální a satelitní technologie kamion?
V této skepsi má Patten podle všeho pravdu.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
