Ano, prohra je to velká, zvláště pokud Merkelová v této spolkové zemi kandidovala jako poslankyně Bundestagu. Prohru Merkelové vyzdvihuje i prestižní světový tisk, nicméně české titulky o totálním debaklu a výprasku jsou přece jen jako obvykle úplně přefouklé.
Za prvé nelze konstatovat, že jde o trest za Merkelové politiku otevřených dveří, když vítězná SPD by ty dveře otevřela ještě mnohem víc než CDU a jako druhá vládní strana je za tuto politiku spoluzodpovědná.
Za druhé nelze volby ve spolkových státech považovat pouze za vysvědčení pro vládu nebo kancléřku, protože jde také o to, jaké CDU postavila osobnosti, jakou má konkrétní CDU v této spolkové zemi pověst apod.
Za třetí jsou země v bývalé NDR zdrženlivější vůči migraci, žije zde méně lidí a migrantů je zde také o dost méně. V západních státech Spolkové republiky by CDU třetí zatím neskončila.
Krom toho AfD dokázala zmobilizovat voliče, kteří k volbám normálně nechodí.
Tato prohra může kancléřku – podle lidí, kteří ji znají – více utvrdit v jejích postojích a povzbudit ji v boji za to, v co ona věří.
Vítězství Merkelové v příštích parlamentních volbách je stále pravděpodobné, stejně jako opakování velké koalice. Je ale bohužel jisté, že kancléřka se bude muset více zaměřit na domácí politiku a méně na diplomacii.
...
Bruselský think tank Bruegel přišel pod vedením ekonoma Jeana Pisaniho-Ferryho s velice důkladným, přehledným a srozumitelným návrhem na uspořádání budoucí kohabitace EU s Británií. Když se Británii i EU vyčítá, že nemají žádný plán, tady je ten plán už vlastně připraven a hotov.
Žádný z existujících modelů zvláštních vztahů s EU (Norsko, Švýcarsko) není podle analýzy pro Británii vhodný. Země je příliš velká na to, aby jako Norsko pouze přejímala evropské předpisy bez politického vlivu.
Analýza představuje novou formu kolaborace, která by se mohla jmenovat „kontinentální partnerství“ (CP), což bude o dost méně než plné členství v EU, leč o dost více než pouhá zóna volného obchodu.
Toto partnerství bude sestávat z účasti na volném pohybu zboží, služeb a kapitálu a na dočasné mobilitě pracovní síly. Vznikne nový systém mezivládního rozhodování a vynucování společných pravidel, tak aby byla uchráněna homogenita hluboce integrovaného trhu. Spojené království bude mít slovo v evropské politice, ale formální autorita zůstane uvnitř EU.
Výsledkem bude Evropa s vnitřním okruhem, tedy EU, a vnějším okruhem, kde bude méně integrace. Z dlouhodobého pohledu může CP posloužit i jako vize k nastavení vztahů EU s Ukrajinou a Tureckem.
Britové jasně odmítli volný pohyb osob jako konstituční princip svobodného trhu. Jenže je to sice konstituční princip, ale ekonomové znají svobodný trh, který může dobře fungovat i bez volného pohybu, takže prostor pro racionální kompromis tu jistě je.
...
Tento týden server Lidovky a Česká pozice obnovují po létě Debatu JM s českými ekonomy. Zde je otázka pro tento týden.
Jaké podle vás budou ekonomické důsledky brexitu pro Velkou Británii? Britská ekonomika zatím utěšeně roste, a firmy jsou dokonce docela optimistické, krátkodobě tedy k vůbec žádnému šoku nedošlo.
Britská premiérka Theresa Mayová ale sama tvrdí, že negativní ekonomický dopad brexitu na Velkou Británii se teprve dostaví. O tom svědčí například to, že Japonsko chce přesunout své farmaceutické a bankovní investice z Velké Británie na kontinent a koneckonců britské firmy, ač optimistické, omezují investice.
Na druhou stranu zbytek EU možná zabředne bez Velké Británie do většího ochranářství více a dříve, než si myslíme, o čemž svědčí náznaky odvratu od TTIP. Jaký je váš názor?
...
Čtenáře Monitoru JM zvu na mezinárodní konferenci o Evropě (http://www.politikaspolecnost.cz/aktualne/multiple-challenges-europe/), která se koná 19. září.
