Středa 24. dubna 2024, svátek má Jiří
130 let

Lidovky.cz

MACHÁČEK: Jak může vypadat úpadek Ameriky i světa

Názory

  12:11
V rámci letního čtení na počátku okurkové sezony se komentátor agentury Bloomberg Tyler Cowen rozhodl nastínit katastrofický scénář, který by mohl během příštích let postihnout Ameriku.

Americký Pentagon foto: Reprofoto

Ne že by si prý myslel, že se vše níže zmíněné opravdu stane, ale i největší optimisté by si měli být vědomi nebezpečí, aby bylo možné se jim stavět. Autor zdůrazňuje, že se snažil vyvarovat typického ideologického balastu politických stran. Jak by tedy mohl úpadek Ameriky vypadat? Zde je nastíněn nejčistší hypotetický úpadek.

Řekněme, že Amerika překoná Trumpovo prezidentství bez ústavní krize. Excitovaná veřejná debata ale nebude schopna mířit na nejakutnější problémy. Produktivita práce rostla v minulých letech jen o jedno procento ročně a ekonomický růst je poloviční, než býval. Amerika bude muset zvýšit daně, případně snížit výdaje o 2200 dolarů ročně na osobu – jen aby zabránila růstu podílu dluhu na HDP. A to je výpočet z doby před Trumpovým snížením daní. USA budou muset snížit výdaje na infrastrukturu. Jedna třetina země bude vypadat jako smetiště a nůžky bohatství mezi rasami se budou rozevírat.

Stárnutí populace a sociální nároky přinutí příští vlády dále snižovat výdaje a zvyšovat daně. Škrty se dotknou i obrany a zvýšené daně zajistí, že se nezrychlí ekonomický růst. Bude zachráněn systém Medicare i sociálního zabezpečení, ale Amerika ztratí schopnost realizovat svou moc a vliv ve světě.

Během pěti let si Čína vezme zpátky Tchaj-wan a posílí svou sféru vlivu v jihovýchodní Asii. Turecko a Saúdská Arábie získají jaderné zbraně a stanou se dominantními hráči v regionu. Rusko bude zesilovat pokusy o destabilizaci sousedních států, a to včetně Estonska a Lotyšska. NATO začne ztrácet kredibilitu – vyjma několika bilaterálních vztahů, jako je ten s Británií. Části východní Evropy propadnou fašismu. Severoamerická zóna volného obchodu NAFTA bude existovat už jen na papíře a vztahy zemí v Severní Americe se velmi zhorší.

Světem zavládne krize nových drog, nové malé domácí laboratoře budou chrlit silné syntetické drogy na míru, pokusy detekovat drogy na hranicích budou bezcenné. Počet mrtvých v důsledku předávkování poroste.

Umělá inteligence a rozeznávání obličejů povedou k bezprecedentní invazi soukromí, bude narůstat procento domácností, které se odpojí od sítí i elektrického proudu. Budou omezovány atentátnické drony, ale jen za cenu toho, že se obloha bude hemžit drony policejními. Veřejná zločinnost poklesne, ale veřejný prostor ve většině měst bude prázdný a stejný, protože lidé se budou bát spontánního projevu. Všudypřítomné odposlouchávání způsobí, že většina konverzací na veřejnosti a nakonec i v soukromí bude o ničem.

Auta bez řidičů ucpou americké silnice, protože voliči senioři budou hlasovat proti omezování dopravy. Lidé budou trávit více času v autech, kde ale místo řízení budou sledovat internet a televizi. Budování přímořských hrází bude pojídat stále větší díl koláče ekonomického růstu. Díky omezenému výběru na Netflixu lidé přestanou sledovat a znát nejlepší filmy 20. století. A živě provozovaná klasická hudba až na výjimky de facto zmizí, protože nebude možné ji financovat.

Proč si vlastně myslíte, že se tohle všechno nestane? ptá se Cowen. Protože si myslíte, že americká produktivita práce nějakým zázrakem začne růst o tři procenta ročně? Nebo se domníváte, že všechny výše nastíněné trable budou stát za to, protože se díky obrovskému pokroku v medicíně budeme všichni dožívat 135 let? Nebo jste přesvědčeni, že technologický pokrok rychle zvýší dosah působnosti americké armády, a stabilizuje tak vliv USA i světovou bezpečnost? Nebo doufáte, že úspěšná kolonizace Marsu už je za humny?

Dodejme, že alternativní katastrofický scénář pro Evropu by byl podobně zajímavý, ale na této vizi hrůzy pro USA si člověk uvědomí, jak je úspěch či neúspěch Evropy zcela provázán s Amerikou. Bude-li Amerika upadat nastíněným způsobem, bude se Evropa hroutit ještě rychleji.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.